Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Rubio tvrdí, že Starshield „nemá s Ukrajinou nic společného“. Zakázky jeho vlastní vlády ale ukazují, že americké letectvo ho kupuje za peníze cizí vlády a spojení ukrajinské armády platí Německo a Polsko. Když Washington službu omezil, sáhl na zaplacenou smlouvu, ve které je sám prodávajícím.
To může mít dalekosáhlé následky pro další smlouvy, které Washington bude se svými spojenci uzavírat, nehledě na tom, kdo bude sedět v Bílém domě.
O tom, jak Američané omezením připojení se službám Starlink/Starshield bodli Ukrajincům kudlu do zad, píšu ve dnešním článku.
Článek není za paywallem, proto budu rád, kdy ho podpoříte sdílením a stanete předplatiteli. Díky!
forendors.cz/p/9993877461644…
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Ve volebních výsledcích jsou chyby, zřejmě neúmyslné překlepy, ale v několika případech mění mandáty: volebnianalyza.suchan.cz/
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Říkejte si o Hřibovi co chcete, je to aktuálně nejviditelnější a nejsilnější lídr opozice.
Tohle bylo absolutně přesné. 👏
„Vnímám jako mimořádnou sprostotu od hnutí ANO, že jste nejdřív donutili města šetřit, a teď, když mají našetřeno, tak přicházíte a říkáte: Jejda, vy máte našetřeno, no tak to my si ty peníze vezmeme a použijeme je na zaplácnutí populistických dluhů, které jste tady vyrobili předvolebními dárečky. Protože to, k čemu vy tady směřujete, to je normálně obdoba měnové reformy, ve které bude Andrej Babiš vystupovat jako Tonda Zápotocký. Vy trestáte lidi, kteří vytvořili úspory, a chcete jim je vzít. Vy chcete okrást obyvatele těch velkých měst,“ uvedl @ZdenekHrib v Superdebatě na CNN Prima NEWS.
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Nejlepší @claudeai mi postavil 3D model Národního divadla.
Zabralo to 4 dny interakcí a ladění (hlavně teda po večerech). ☺️
Co v něm je:
- stavba v 7 etapách od základů po kopuli, 1868 až 1883
- požár z roku 1881 a obnova
- řez budovou jako na starým výkresu
- rentgen s 10 vrstvami techniky (vzduchotechnika, elektro, voda apod.)
- noc s nasvícenou fasádou a tramvaje, který staví u divadla
- 49 klikacích míst s popiskama v češtině i angličtině
Příčky ve všech patrech jsou překreslený z původních plánů z roku 1883.
Pak jsem ho nechat spočítat odhad, kolik by stál tento draft vytvořit klasickou tvorbou. Studio by si podle českých ceníků řeklo zhruba 3 miliony korun a 4 až 5 měsíců práce 6 až 8 lidí.
Celej kód dávám zdarma na GitHub, ať si ho může kdokoliv stáhnout a stavět dál. Odkaz je v komentáři a je tam odkaz i na Artifact, který si můžete spustit.👇
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Woody Allen svým nenapodobitelným způsobem o současném životě v New Yorku a situaci ve světě:
„Víte, já jsem si vždycky myslel, že největší výhodou New Yorku je, že tam můžete být neurotik a nikdo si toho nevšimne. V jiných městech vás pošlou k doktorovi, když mluvíte sám se sebou. Na Manhattanu vám za to nabídnou sloupek v časopise.
Včera jsem šel koupit lososa. Mimochodem, to je jediná stabilní židovská tradice, která přežila Babylon, Řím a moje vztahy k ženám.
Šel jsem přes Brooklyn a přemýšlel o smrti. Ne proto, že bych byl filozof. Ale proto, že je mi už přes devadesát, i když jsem to původně plánoval maximálně do sedmdesáti.
A najednou – dav lidí před synagogou. Nejdřív jsem si myslel, že tam vystupuje slavný psychoanalytik. V New Yorku stojí lidé hodiny v řadě, aby slyšeli, proč je jejich matka vinná vším. Ačkoli to Židé vlastně vědí i bez přednášky.
Ale ne. Křičeli něco o „intifádě“. A víte, co mě nejvíc překvapilo? Kolik energie mají ti lidé. Odkud ji čerpají? Já po dvou patrech už chci psát závěť. A tihle jsou připravení na revoluci, aniž by si předtím dali aspoň pořádnou kávu.
Jeden chlápek křičel něco o „dekolonizaci“. Můj bože. Když jsem byl mladý, „kolonizace“ znamenala, že teta Frieda obsadila naši pohovku na tři měsíce a odmítala se vystěhovat. Dnes je to najednou sionistické spiknutí.
Vůbec, moderní antisemitismus se stal až příliš intelektuálním. Dříve nás prostě nenáviděli. Přímo. Dnes je to jinak.
Dnes vám nějaký chlap v šále, který vypadá, jako by psal básně o svém vlastním vousu, s pomocí Heideggera a Nietzscheho vysvětluje, proč existence Židů je formou agrese a hrozbou pro lidstvo.
A já tam stál a myslel si: Dříve nás aspoň bili lidé bez vysokoškolského vzdělání. Dnes přicházejí původci židovských pogromů s diplomem z Columbia University.
Pak řekla holka vedle mě: „Jsme proti sionismu, ne proti Židům.“ To je asi to samé, jako kdyby moje exmanželka řekla: „Víš, já nemám nic proti tobě. Jen jsem proti všemu, co říkáš, děláš, cítíš – a zvlášť proti sexu s tebou.“ Smysl zůstává stejný.
A pak někdo zakřičel: „Sionisté jsou nacisté!“ V tu chvíli jsem měl pocit, že se moje babička v hrobě otočila tak rychle, že by mohla napájet elektřinou část Queensu.
Moje babička mimochodem zažila skutečné nacisty. Schovávala se v sklepě v Polsku s mužem, který tak strašlivě kašlal, že by ji Němci našli jen podle toho bronchiaálního zvuku.
A teď mi nějaký kluk z elitní univerzity, jehož největší trauma v životě byl studený kávový nápoj ve Starbucks, vysvětluje, co je fašismus.
Já opravdu žiju v úžasných časech.
Dneska mluví všichni jako lidé, kteří náhodou polkli univerzitní knihovnu. Nikdo už neříká: „Promiňte, jsem úplný idiot.“ Ne. Dnes se říká: „Dekonstruuji dominantní narativ.“
Poslouchejte, já jsem vyrůstal mezi Židy. My nijaké narativy nekonstruujeme. My narativy vytváříme.
Přišel jsem domů a zapnul televizi – protože když máte úzkostné poruchy, televize působí jako skvělý nápad. To je asi to samé, jako léčit alkoholismus martini s ledem.
Tam zase Roger Waters vysvětloval svět. Rockoví hudebníci mě vždycky děsí, když stárnou a najednou začnou mluvit jako paranoici, kteří v černé kočce vidí spiknutí.
Pak na to přišel Kanye West. Víte, v mé dětství aspoň blázni vypadali jako blázni. Špinavé vlasy, plášť, holuby, rozhovory s popelníky. Tenhle chlápek si jen nasadí černou masku a říká, že miluje Hitlera. A tehdy mě to došlo: Lidstvo ušlo dlouhou cestu – od „Nikdy víc“ k „Pojďme diskutovat o nuancích“.
A politici? Politici říkají: „Situace je komplikovaná.“
Ne.
Komplikované je vysvětlovat židovské matce, proč jsi ve čtyřiceti ještě svobodný a bez dětí.
Ale když dav před synagogou křičí „Smrt sionistům“, tak to není žádná komplexita. To je remake. A ještě k tomu špatný. Bez originálního scénáře, ale s obrovským rozpočtem na sociální sítě.
A víte, co mě opravdu děsí? Ne radikálové. Na radikály jsem zvyklý. Žil jsem v sedmdesátých letech v New Yorku. Tehdy byl už někdo považován za radikála, když nedůvěřoval kohoutkové vodě a myl si ovoce mýdlem.
Co mě děsí, je rychlost, s jakou normální lidé začnou dělat, jako by se nic zvláštního nedělo. Člověk je neuvěřitelně přizpůsobivý. I tehdy, když nějaké židovské děvče tahají za vlasy a kluka s půlkruhy na spáncích oslepují stroboskopem.
Na co všechno si máme zvykat. Na válku. Na všudypřítomnou nenávist. Na to, že káva stojí devět dolarů. Na to poslední, mimochodem, jen velmi těžko.
V noci jsem ležel v posteli a myslel si: Možná bychom lidstvu neměli dávat volný čas. Protože jakmile se lidé nudí, začnou buď svět zachraňovat, navzájem se zabíjet nebo nahrávat podcasty o zdravotních výhodách války.
A přesto… kdyby zítra zase někdo přitáhl před synagogu s křikem o smrti sionistů, vyšel bych ven. Ne proto, že jsem statečný. Jsem ten člověk, který omdlel při odběru krve. Ale proto, že Židé už příliš často doufali, že šílenství samo zmizí. To nikdy neudělá. Jen si oblékne oblek, jde na univerzitu a otevře si účet na TikToku.
Ale dobrá… nejdřív si stejně sním svého lososa. Nerad bych umíral s prázdným žaludkem. Moje židovská matka by to nikdy neschválila.
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Machři ze Spolek Opora dorazili po dvou dnech jízdy na Ukrajinu a dnes rozdávají zaslanou pomoc prvním potřebným, nechybí ani 46 prvních notebooků, které jsem připravoval a na které se vybralo v kampani na @doniocz sbírky donio.cz/notebooky-pro-deti - chybí tam posledních 24 tisíc, abych mohl dát do kupy zbylých 54 počítačů (ono jich nejspíš bude o něco víc). Dotáhneme to? Pomozte to prosím nasdílet a hlavně přispějte, každá stovka se počítá.
Taky někteří chtěli darovat své starší nepoužívané počítače/notebooky, klidně mi napište PM (klidně i zas třeba školy a firmy, co jich mají větší počet, odvezeme, vyčistíme, nastavíme, ekologicky zlikviduje ty co nepůjdou atd.)
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Po více než třech desetiletích odešla z Fakulty humanitních studií UK docentka Blanka Soukupová, odbornice na antisemitismus a moderní dějiny českých Židů.
Ve své výpovědi kritizuje snižování akademických nároků, nerovné pracovní podmínky a způsob hodnocení vědecké práce. Mezi důvody svého odchodu ale výslovně řadí také „politický aktivismus na FHS“. Jako příklady uvádí propalestinské vystoupení den před výročím masakru 7. října a podporu, které se na fakultě dostalo Iniciativě za kritickou akademii (IZKA).
Právě IZKA ukazuje, jak se akademická činnost může měnit v politický aktivismus.
Iniciativa vznikla v roce 2024 v souvislosti s válkou v Gaze a sama deklaruje, že akademická sféra nemá společenské dění pouze zkoumat, ale také k němu zaujímat „hodnotová stanoviska“. Výrazná část její činnosti se týká Izraele a kritiky českého postoje k válce. Výroční zpráva FŽO o antisemitismu za rok 2024 konstatuje, že programové prohlášení IZKA „replikuje tradiční protiizraelskou propagandu“, byť sofistikovaným jazykem.
Jednou z nejviditelnějších postav tohoto angažmá spojeného s FHS je antropolog Yasar Abu Ghosh. Je signatářem IZKA a Izrael ve svých veřejných vystoupeních popisuje mimo jiné prostřednictvím pojmů okupace a apartheidu. Válku v Gaze označuje za genocidu a z akademické pozice se tak podílí na šíření moderní verze krvavé protižidovské pomluvy.
Na Facebooku má jako profilový obrázek Marwana Barghútího v poutech s nápisem „FREE MARWAN“. Palestinský politik, kterého jeho příznivci označují za politického vězně, byl v Izraeli odsouzen mimo jiné za pět vražd při teroristických útocích. Dostal pět doživotních trestů a dalších 40 let vězení.
Abu Ghosh přitom nestojí na okraji fakulty. Na FHS působí dlouhodobě a je členem jejího akademického senátu. Když byla IZKA obviněna z antisemitismu, senát přijal usnesení, podle něhož jsou její signatáři „lživě obviňováni“.
Právě případ Abu Ghoshe a postoj akademického senátu dobře ukazují, proč je spor o politizaci FHS složitější než několik studentských transparentů. Politický aktivismus zde nevstupuje na univerzitu pouze zdola prostřednictvím studentů.
„Unikátním rysem antisemitismu v českém akademickém prostředí je skutečnost, že do jeho šíření byli zapojeni vyučující mnohem více než studenti,“ konstatuje výroční zpráva FŽO.
Univerzita má studenty učit politické postoje analyzovat, nikoli je k nim vychovávat. Ve chvíli, kdy sama přijme roli aktivisty, přestává být pouze místem, kde se politické postoje zkoumají, a stává se jedním z jejich nositelů.
A když „politický aktivismus“ uvede mezi důvody svého odchodu po více než třiceti letech akademička, která se profesně zabývá právě antisemitismem, není to jen personální zpráva z jedné pražské fakulty. Je to varovný signál o stavu českého akademického prostředí.
Foto: Akademická dílna, nezávislý magazín o vysokém školství, vědě a akademické kultuře. 👉zurl.co/wgssL
#jednímhlasem #proizrael #faktabezfiltru #akademickýantisemitismus
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
This is truly a great man. He has invested more in Ukraine than 185 countries combined.
Meet Howard Buffett, Warren Buffett’s middle son. He is 71 years old. He dropped out of college three times. He drinks Dr Pepper and looks for a McDonald’s wherever he travels.
Since the beginning of the war, his foundation has become the largest private donor to Ukraine: $1.4 billion.
Over four years, he has personally visited Ukraine 27 times.
In April 2022, he saw burned-out agricultural machinery and called the president of John Deere:
“How many combines are available in Europe?”
“Fifteen. All of them were supposed to go to Russia.”
“I’ll take them all.”
Then came all the available New Holland equipment in Europe. Altogether, more than 100 tractors and combines were provided to Ukrainian farmers.
He even tested demining equipment himself - on his own farm in Illinois, detonating explosives beneath rollers. When a Ukrainian deputy minister expressed doubts, Buffett told him:
“Stop counting my tractors. If necessary, I’ll blow up a thousand of them.”
Andriy Stavnitser initially asked him for $1 million for Superhumans. Buffett asked how much was needed to build the entire center.
“$14 million.”
“Okay. And what do you expect in return?”
“Nothing. Build it.”
Today, his support for Superhumans has reached $77 million, and the center has treated more than 1,700 patients.
But his largest area of spending is neither agricultural machinery nor prosthetics.
It is food: 642 million meals.
And that is only part of it:
* 344,000 windows replaced after Russian attacks;
* 9 bridges, 4 power plants, 2,500 generators, and 18 DNA laboratories;
* Much of Bucha rebuilt with his funding.
“I already have more friends in Ukraine than I do at home,” he says.
He celebrates birthdays in Ukraine, comes for Christmas, and even has a Ukrainian godson.
Friends, this is truly a great man - someone who understands that he cannot take all his money with him when he leaves this world.
I simply want to thank him and wish him well.
Whatever else one may say, this is real help from a person who had no personal obligation to Ukraine.
He simply chose to help.
Source: translated from the original text by Oleh Bairak.
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Tatra trucks are a marvel of engineering. Air cooled, the drive shafts are in a tube. The video tells much more about them.
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Before the Beetle, Tatra’s Hans Ledwinka built rear-engined, air-cooled cars with bodies and a central drivetrain tube. Porsche knew his work. Tatra sued Volkswagen, and in 1965 VW settled for 1 million Deutschmarks.
#tatra #vwbeetle #carhistory
Post/video by Crazy Car Stories
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Adolfo Kaminsky was a French photographer and master forger for the French Resistance during World War II. Working in secret underground laboratories in Paris, he specialized in chemically removing indelible ink from official identity documents, saving an estimated 14,000 Jewish.
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Hlavní pražské cyklotrasy existují na mapě už roky. Jak daleko se jejich výstavba skutečně posunula? Další díl série se dívá na vývoj A3 až A9 a A0 v tomto volebním období – na hotové úseky i projekty, které zůstávají na papíře.
mestemnakole.cz/2026/08/vzpo…
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
9. září 1947, čtvrt na čtyři odpoledne. Relé číslo 70, panel F, harvardský počítač Mark II. Mezi kontakty leží můra. Někdo ji vytáhne pinzetou, vlepí do provozního deníku a tužkou připiše: „First actual case of bug being found.“ Grace Hopperová tuto historku vyprávěla po celá desetiletí. Výraz „bug“ pro technickou závadu sice používal už Thomas Edison v sedmdesátých letech 19. století, Hopperová z něj však vytvořila legendu.
Méně se však připomíná odvrácená strana její kariéry: tutéž ženu armádní námořnictvo zprvu odmítlo, protože vážila o sedm kilogramů méně, než předepisovaly tabulky. Harvard jí po druhé světové válce nenabídl stálé akademické místo jen proto, že byla žena. Přesto právě z její vize, že počítač má rozumět běžným lidským slovům, vyrostl programovací jazyk, na němž dodnes stojí transakční systémy světových bank a úřadů.
Cesta k uniformě přes překážky a předsudky
Grace Brewster Murrayová se narodila 9. prosince 1906 v New Yorku. Už jako dítě rozebírala budíky, aby pochopila jejich mechaniku. Na Vassar College vystudovala matematiku a fyziku, na Yaleově univerzitě získala v roce 1930 magisterský titul a roku 1934 doktorát z matematiky. Její disertační práci o kritériích ireducibility vedl norský matematik Øystein Ore. Od roku 1931 přednášela na Vassaru, později již jako docentka. V roce 1930 se provdala za anglistu Vincenta Fostera Hoppera; manželství zůstalo bezdětné a v roce 1945 skončilo rozvodem. Příjmení si však ponechala po celý zbytek života.
Po japonském útoku na Pearl Harbor se rozhodla vstoupit do námořnictva. Bylo jí sedmatřicet let, vážila pouhých 47,6 kilogramu a živila se jako vysokoškolská pedagožka. Námořní komise ji odmítla třikrát – překážkou byl věk, nedostatečná tělesná hmotnost a zařazení její profese mezi „strategicky nezbytnou civilní práci“. V prosinci 1943 si však vymohla výjimku a nastoupila k ženské složce záloh WAVES (Women Accepted for Volunteer Emergency Service). Důstojnický výcvik v Northamptonu dokončila s nejlepším výsledkem z osmi set adeptek. V červnu 1944 byla v hodnosti mladší poručice převelena do Cruftovy laboratoře na Harvardově univerzitě.
Howard Aiken, jenž ve spolupráci s IBM konstruoval rozsáhlý samočinný počítač Mark I (Automatic Sequence Controlled Calculator, viz 3. obrázek kde stojí právě před ním), ji uvítal strohou větou: „Kde jste byla?“ Zařízení měřilo 2,4 metru na výšku, 15,5 metru na délku a vážilo přes čtyři tuny. Hopperová mu s respektem přezdívala „působivá bestie“. Zařadila se mezi první tři programátorky historie – ačkoliv tehdy se pro tuto činnost užíval pojem „kodérka“, neboť profese programátora ještě formálně neexistovala. Tým prováděl výpočty balistických drah raket, tabulky pro protiletadlové dělostřelectvo a kalibrace odminovacích plavidel. Hopperová pro stroj sepsala pětisetstránkový manuál, vůbec první souvislou práci o principech ovládání a programování samočinného počítače.
Můra v relé a revoluce zvaná kompilátor
Po skončení války požádala o přijetí do stálé služby v řadovém námořnictvu. Přestože armádě prokázala mimořádné služby, byla odmítnuta: dosáhla věku čtyřiceti let, přičemž striktní věkový limit pro vstup činil třicet osm let. Odmítla proto nabízenou řádnou profesuru na domovské Vassar College a setrvala na Harvardu jako civilní výzkumná pracovnice u nástupnických projektů Mark II a Mark III. V roce 1949 však laboratoř definitivně opustila, neboť univerzita trvalé profesorské posty ženám neposkytovala.
Právě do této poválečné etapy spadá slavná historka z 9. září 1947, nikoli do mýtu o samotném vynálezu slova „bug“. Provozní tým počítače Mark II – nejčastěji je zmiňován inženýr William Burke – tehdy mezi kontakty relé nalezl uvízlý hmyz. Hopperová byla u incidentu přítomna a příhodu následně s oblibou vyprávěla na svých přednáškách. Thomas Edison o „bugs“ jako o skrytých konstrukčních chybách psal v korespondenci už v roce 1878. Deník s vlepenou můrou je dnes uchováván ve Smithsonově institutu. Hopperová z události vytvořila anekdotu, která popularitou dalece předčila samotný hardware stroje.
V roce 1949 nastoupila do společnosti Eckert–Mauchly Computer Corporation, jež vyvíjela UNIVAC I – první komerčně vyráběný elektronický počítač. Tvorba programů tehdy znamenala zdlouhavé děrování instrukcí v binárním či strojovém kódu. Hopperová prosazovala zásadní inovaci: počítač měl být schopen samostatně sestavovat výsledný program z předem připravených a otestovaných podprogramů. V letech 1951 až 1952 tak vytvořila systém A-0, první programátorský kompilátor. Samotný termín kompilátor rovněž zavedla ona – jako označení pro program, který převádí zápis srozumitelný člověku do vnitřní instrukční sady procesoru. Vedení podniku přitom jejímu konceptu zprvu dva roky odmítalo uvěřit.
Záhy postoupila ještě dál. Zatímco vědecká matematika disponuje univerzální symbolikou, svět účetnictví a obchodu nikoli. Navrhla proto, aby se instrukce zadávaly pomocí přirozených anglických slov: ADD, MOVE či COMPUTE. V roce 1957 byl zprovozněn FLOW-MATIC, první anglickojazyčný překladač určený pro hromadné zpracování dat. Z něj v roce 1959 vyrostl jazyk COBOL (Common Business-Oriented Language).
Hopperová jej nevytvořila sama – na jeho návrhu pracoval konsorciální výbor CODASYL, přičemž klíčové pasáže formulovaly mimo jiné Betty Holbertonová a Jean Sammetová. FLOW-MATIC však představoval jediný existující funkční obchodní jazyk, z něhož výbor mohl přímo vycházet. Hopperová působila jako technická poradkyně komise a v pozdějších letech vyvinula značné úsilí, aby námořnictvo přiměla ke sjednocení rozbíhavých verzí tohoto jazyka. V roce 1969 jí oborová asociace DPMA udělila prestižní titul Osobnost roku v počítačových vědách (Computer Sciences Man of the Year).
Nezlomná admirálka amerického námořnictva
V prosinci 1966 musela kvůli věkovým předpisům odejít do výslužby v hodnosti komandérky; bylo jí přesně šedesát let. Už za sedm měsíců však z Pentagonu přišlo naléhavé povolání zpět. Námořnictvo se potýkalo s naprostým chaosem vzájemně nekompatibilních programovacích dialektů a Hopperovou reaktivovalo do činné služby.
Zavedla jednotný standard jazyka COBOL napříč celou flotilou, přednášela štábním důstojníkům a v kabelce s sebou nosila pověstný třiceticentimetrový měděný drát: „Tohle je přesně jedna nanosekunda. Vzdálenost, kterou světlo urazí za miliardtinu sekundy.“ V roce 1973 dosáhla hodnosti kapitánky, mimořádným prezidentským jmenováním roku 1983 získala hodnost komodorky a v roce 1985 byla povýšena na kontradmirálku. V roce 1986 opustila aktivní službu v devětasedmdesáti letech jako nejstarší sloužící důstojník ozbrojených sil USA. Zemřela 1. ledna 1992 a odpočívá na Arlingtonském národním hřbitově.
Ačkoliv nebyla historicky první ženou s hodností admirálky v americkém námořnictvu – tou se stala o třináct let dříve Alene Duerková z ošetřovatelského sboru –, stopa Grace Hopperové v moderní civilizaci je nesmazatelná. Když jí prezident Barack Obama v roce 2016 posmrtně udělil Prezidentskou medaili svobody, trefně poznamenal: „Pokud jsou bratři Wrightové symbolem letectví a Thomas Edison ztělesněním elektřiny, Grace Hopperová je tváří softwarového kódu.“
Již v roce 1991 převzala jako vůbec první žena Národní medaili za technologii a v roce 1996 námořnictvo spustilo na vodu moderní torpédoborec třídy Arleigh Burke nesoucí její jméno: USS Hopper. Jazyk COBOL i dnes, v roce 2026, spolehlivě odbavuje operace v bankovním sektoru, pojišťovnictví a veřejné správě. Přepsat desetiletí prověřených účetních pravidel a transakčních algoritmů je totiž pro instituce násobně rizikovější než ponechat v chodu systém, který od svých počátků spolehlivě rozumí příkazu ADD.
Historka se zachycenou můrou v relé je vděčným a líbivým detailem pro sociální sítě. Skutečnou podstatou odkazu Grace Hopperové je však kompilátor. Právě ona zásadním způsobem demokratizovala výpočetní techniku – otevřela přístup k počítačům zástupcům obchodu, správy a běžným uživatelům. Po celý život bojovala proti frázi, kterou pokládala za nejnebezpečnější větu lidského uvažování: „Vždycky jsme to takhle dělali.“ Americké námořnictvo ji zprvu odmítlo kvůli fyzickým parametrům a datu narození, Harvard ji kvůli předsudkům nepřijal mezi stálé profesory. Myšlenkový odkaz ženy, jež naučila stroje rozumět lidskému jazyku, však přetrval obě tyto instituce.
P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit — like, komentář, sdílení, bookmark a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Věděli jste, že COBOL pořád počítá v mnoha institucích a firmách výplaty, zatímco můra z relé číslo 70 leží v muzeu?
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Do laboratoře ženy dlouho nesměly. Když směly, slávu si často odnesl muž vedle. Když měly děti, vypadly z oboru či dokonce umřely. Když zůstaly doma, jejich práce se do žádného seznamu nedostala. Nebo umřely na rakovinu dělohy či prsu dříve, než se dočkaly Nobelovy ceny. V klíčových pozicích upřednostňují muže (Česko má mezi výzkumníky dokonce nejméně žen v celé Unii). To není sedm historek. Právě mezi těmito fakty leží zásadní důvody, proč tolik vědkyň v historických tabulkách chybí.
Mnozí z vás sledují mé každodenní příběhy opomíjených žen ve vědě. Tento příspěvek bude jiný, ale možná nejdůležitější v celé sérii (a na konci mám na vás jeden úkol). „Inspirovala“ mě k němu hloupá reakce jednoho muže u retweetu mého včerejšího příběhu od @JulieMontek. Pohrdavě se ptal, jaký je podíl žen a mužů na budování třeba Československa a kolik zakladatelek politických stran, nebo třeba budovatelek průmyslu tu bylo.
Jenže to je právě ten problém – podíl byl a je nízký, ale ne proto, že by ženy byly méně schopné, ale jako důsledek všech těch klacků, které společnost ženám házela a háže pod nohy. Dám pár příkladů, kromě těch, které už jsem uvedl ve svých příbězích.
Vše začínalo už u vzdělání. Dívky dlouho nesměly studovat na veřejných gymnáziích. Lise Meitnerová proto musela gymnaziální učivo dohánět soukromě a stala se teprve druhou ženou, která ve Vídni získala doktorát z fyziky. V Berlíně ji chemik Emil Fischer pustil pouze do suterénní truhlářské dílny se samostatným vchodem z ulice. Ani na toaletu v budově univerzity nesměla, musela chodit do nedaleké restaurace. Pět let navíc pracovala zcela bez nároku na plat.
Nettie Stevensová učila patnáct let na vesnické škole, aby si vůbec našetřila na univerzitní studia. Na Stanfordovu univerzitu nastoupila v pětatřiceti letech, doktorát obhájila ve dvaačtyřiceti. Místo výzkumné profesorky pro ni kolej Bryn Mawr zřídila až ve chvíli, kdy umírala.
A i tam, kde ženy studovat směly, diplom často nedostaly. Univerzita v Cambridgi je sice ke zkouškám připouštěla, akademické tituly jim však začala oficiálně udělovat až v roce 1948. Habilitace, řádná profesura či možnost přednášet pod vlastním jménem – to vše představovalo další zavřené dveře. Některé se pootevřely až po celých desetiletích asistentury, jiné vůbec.
Další překážkou byl majetek. Vdaná žena v 19. století často nemohla vlastnit patent, firmu ani bankovní účet. Vynálezkyně Eunice Newton Footeová zkonstruovala termostatická kamna, patent však musel být připsán jejímu manželovi, protože žena by své vlastnictví před soudem neobhájila.
Hlasovací právo, které by umožnilo tato pravidla změnit, získaly Američanky i Češky až v roce 1920. Stevensová zemřela o osm let dříve – k volebním urnám nikdy nesměla. Tedy poukazovat třeba na jejich slabé politické zapojení, když ani nemohly volit, je stupidní. I dnes to vidíme v ČR: v @PiratskaStrana se snažíme, aby ženy byly vždy na volitelných místech kandidátek na všech úrovních (letos tvoří dokonce většinu našich poslanců), jiné strany je mají spíš jako nežádoucí doplněk na konci a zvoleno je pak minimum.
Pokud ženy navzdory všemu dospěly k přelomovým objevům, uznání nezřídka sklidil jejich mužský kolega. Footeová v roce 1856 experimentálně doložila, že oxid uhličitý ohřívá atmosféru. Její práci však na vědeckém fóru prezentoval Joseph Henry, který ji zlehčil. Za objevitele skleníkového jevu je tak dodnes označován John Tyndall a uváděn rok 1859. V době působení Rosalind Franklinové na King's College nesměly vědkyně ani do profesorské jídelny. Slavnou difrakční „Fotografii 51“ navíc Maurice Wilkins ukázal Jamesi Watsonovi bez vědomí a souhlasu Franklinové; Nobelovu cenu za objev struktury DNA následně převzali tři muži. Lise Meitnerová v zasněženém švédském lese teoreticky spočítala jaderné štěpení, Nobelovu cenu za chemii však obdržel sám Otto Hahn. Meitnerová byla nominována devětačtyřicetkrát, leč marně. Nettie Stevensová jako první prokázala vztah mezi chromozomy X a Y a určením pohlaví. Na klíčovou konferenci o tomto objevu však byli pozváni pouze Edmund Beecher Wilson a Thomas Hunt Morgan. Stevensová nikoli. Morgan navíc v nekrologu posunul dataci jejího výzkumu aby Nobelovu cenu za roli chromozomů v dědičnosti nakonec převzal sám.
Kdo měl rodinu, narážel na další bariéru. Dětské školky ani sdílená rodičovská péče neexistovaly. V 19. století navíc při každém z porodů umíralo pět až deset rodiček z tisíce. Ženy tehdy mívaly mnohem více dětí, celoživotní riziko úmrtí tak bylo ještě citelnější: například ve Švédsku zaplatila těhotenství či porod životem zhruba každá čtrnáctá vdaná žena. Značná část potenciálních badatelek tak z vědeckého života zmizela dříve, než do něj stihla vůbec vstoupit.
Ženy, které nástrahy mateřství překonaly, často zůstávaly v domácnosti. Nikoli pro nedostatek talentu, ale proto, že dobová společnost očekávala, že veškerou péči o děti, dům i manželovu kariéru ponesou na vlastních bedrech. Zatímco muži jezdili na kongresy, vědkyně ztrácely kontakt se svým oborem. Kvůli mateřství předávaly rozpracované projekty kolegům. Z grantových soutěží a výběrových řízení na vedoucí pozice vypadávaly, neboť mezera v profesním životopise znamenala profesní handicap a vědecké publikace stárnou rychleji než děti. To není argument, že vědkyň bylo v minulosti nutně stejně jako vědců. Je to důkaz, že jich bylo méně právě proto, jaké systémové překážky musely překonávat – a leckde jim v cestě stojí dodnes.
Ještě hlubší mlčení panuje kolem žen, které do laboratoří nikdy nevstoupily, a přesto vědecký pokrok umožnily: manželek a matek vědců. Přepisovaly rukopisy, hostily kolegy, nesly tíhu celé domácnosti, vychovávaly děti a vytvářely prostor, bez kterého by přelomové studie nikdy nevznikly. V oficiálních seznamech laureátů, vynálezců ani univerzitních profesorů jejich jména nefigurují. Přesto do dějin vědění neodmyslitelně patří – jako nezbytná podmínka, bez níž by se mnohé oslavované vědecké kariéry vůbec neuskutečnily.
Statistiky tento stav výmluvně dokreslují i dnes. V Evropské unii zastávají ženy přibližně třicet procent nejvyšších akademických pozic a šestadvacet procent vedoucích postů na vysokých školách.
V Česku je situace ještě nepříznivější. Ženy sice tvoří šedesát procent absolventů magisterského studia, mezi profesory jich však najdeme pouze okolo šestnácti procent. Podíl docentek dosahuje zhruba sedmadvaceti procent. Mezi výzkumnými pracovníky po přepočtu na plné úvazky zůstává žen pouze 24,2 procenta, v celém sektoru výzkumu a vývoje pak 28,7 procenta. V technických vědách klesá jejich zastoupení ke třinácti procentům. Podle monitorovacích zpráv Národního kontaktního centra – gender a věda (@NKC_CZ) stály ženy pouze v čele deseti až třinácti procent vědeckých a vysokoškolských institucí, v širších rozhodovacích orgánech jich zasedalo okolo třiadvaceti procent. Polovina českých vědkyň s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry vůbec nenastoupí. Podíl žen mezi výzkumníky je v České republice nejnižší v celé Evropské unii – a od roku 2005 dokonce mírně poklesl. Při současném tempu jmenování nových profesorek by se Česko parity dočkalo až v roce 2213.
Ty badatelky, které se k laboratorním přístrojům přece jen dostaly, se často nedožily věku, v němž se prestižní medaile udělují. Rosalind Franklinová podlehla rakovině vaječníků v pouhých sedmatřiceti letech – čtyři roky před udělením Nobelovy ceny za DNA. Nettie Stevensová zemřela v padesáti letech na karcinom prsu. Ukazuje to, jak pozdě se dnes okno pro ocenění otevírá.
Na počátku 20. století dosahoval průměrný věk oceněného třiapadesáti let. V období let 2010–2025 se však pohyboval mezi šestašedesáti a devětašedesáti lety. Peter Higgs čekal na potvrzení své teoretické předpovědi půl století a ocenění převzal ve čtyřiaosmdesáti letech; John Goodenough se dočkal dokonce v sedmadevadesáti. Kdo do výzkumu vstoupí o patnáct let později – například proto, že musel nejprve vyučovat a pečovat o rodinu –, do tohoto úzkého věkového rámce často nestihne dospět. Posmrtně se ocenění neuděluje. Výjimka z roku 2011, kdy Ralph Steinman zemřel tři dny před oficiálním vyhlášením a výbor o tom v dané chvíli nevěděl, pouze potvrzuje pravidlo.
Zastoupení oceněných žen dohání Nobelův výbor převážně mimo exaktní vědy. Mezi laureáty Ceny za mír tvoří ženy přes šestnáct procent, u literatury okolo čtrnácti. Ve fyzice se jejich podíl pohybuje zhruba kolem tří procent, v chemii a ekonomii je bilance obdobně nízká. Během prvních padesáti let udílení cen získalo medaili pouhých pět žen. Do roku 2025 připadá na jednašedmdesát oceněných žen celkem dvaasedmdesát Nobelových cen (Marie Curie-Skłodowská je započítána dvakrát). Přírodní vědy a lékařství – tedy fyzika, chemie a fyziologie nebo lékařství dohromady – čítají pouze okolo šestadvaceti ženských jmen, což činí méně než čtyři procenta.
Nejde o snižování významu ocenění za mír a literaturu, ale o pojmenování selekčního filtru: statistické zastoupení žen lze mimo přírodní vědy navyšovat podstatně rychleji než uvnitř nich.
Pro vás, které to zajímá, jsem zpracoval dashboard laureátů Nobelových cen. Všechna souhrnná data – obory, věk, pohlaví i jednotlivé roky – jsou dostupná na kapler.cz/nobel.html. Nastavte si ve filtru pouze fyziku, chemii a lékařství a vyřaďte mír i literaturu. Tento markantní rozdíl shrnuje celé téma v jediném kliknutí.
Rosalind Franklinová, Nettie Stevensová, Lise Meitnerová a desítky dalších osobností v oficiálním seznamu Nobelovy nadace (@NobelPrize) chybí. Nikoli proto, že by jejich vědecký přínos byl menší. Důvodem je, že je společnost nejprve nepustila k vědecké práci – a když už jim přístup umožnila, medaile se začaly udělovat až ve věku, jehož se tyto badatelky nedožily kvůli čistě ženským smrtelným onemocněním. Vedle nich navíc zůstává ještě delší, bezejmenný zástup: ženy, které vědecké studie samy nepublikovaly, ale umožnily jejich vznik.
Mám nápad a úkol pro vás – pojďme zkusit tyto informace co nejvíce rozšířit, aby to pochopilo co nejvíce lidí – schválně, klikněte na Repost, tam zvolte možnost Citovat a dejte tam mention alespoň na tři lidi z vašich sledujících či sledovaných, které by podle vás tohle téma mohlo či mělo zajímat nebo komu by se tohle shrnutí či další články ze série #ZenyVeVede mohly líbit (tedy napište @ s jejich username, například moje je @tkapler). Schválně, jestli vás bude alespoň stovka.
A zítra si přijďte přečíst další díl, bude o Cecilii Heleně Payneové, která objevila z čeho se skládá Slunce, ale právě kvůli mnoha zde zmíněným ústrkům slávu získal někdo jiný.
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
🏴☠️🏡 Vstupujeme do horké fáze komunální kampaně a naším hlavním tématem pro letošní volby je jednoznačně bydlení. Na zahájení kampaně už představili naši kandidáti a kandidátky z Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Telče či třeba Benešova své konkrétní plány.
👉 Vedle výstavby dostupných bytů chceme budovat také kvalitní veřejný prostor, zajistit dostupnou dopravu a vést města tak, aby v nich lidé mohli dlouhodobě žít a bez obav plánovat svou budoucnost.
Naši kampaň proto zastřešuje jasné heslo: VOLÍM BYDLENÍ, AŤ TO TU ŽIJE! ❤️❤️
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
ChatGPT Images 2.5—faster, sharper, smarter, with better tools for creating whatever you can dream of.
- Faster image generation to keep your ideas flowing
- Improved fidelity for more natural, recognizable images
- Consistent details across multiple edits
- Comment-based edits to change only what you want
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Tady něco o zadržování vody v půdě,opravdu nepotřebujeme přehrady v každé vsi, nepotřebujeme co 1 km nějaký jezírko...... potřebujeme mít zdravou půdu,a tu nemáme,a jelikož ministr zemědělství má dojem že půdu musíme odevzdat Agrofertu,nebudeme mít vodu NIKDY.
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ CEN IG NOBEL 2026: OD ŠVÁBÍHO MLÉKA PO 3D TISK Z KOMÁRA
Slavnostní sál Congress House ve švýcarském Curychu se stal dějištěm 36. prvního výročního předávání cen Ig Nobel za rok 2026, které tradičně pořádá časopis Annals of Improbable Research ve spolupráci s institucemi domény ETH a Curyšskou univerzitou.
Celovečerní program protkalo téma hub (fungi), tradiční házení papírových vlaštovek i přísná bezpečnostní opatření. Roli bezpečnostního důstojníka převzal Kees Moeliker (držitel ceny za výzkum homosexuální nekrofilie u kachen z roku 2003), který publikum varoval před odkládáním kabátů na hasicí přístroje. Ceremonie se zúčastnila řada skutečných nobelistů (Esther Duflo, Abhijit Banerjee, Michel Mayor, Tim Hunt), kteří předávali ceny letošním laureátům. Časový limit pro řečníky letos vymáhala trojice maskovaných gigantických banánů, ve které se převtělili přímo prezidenti pořádajících univerzit.
Každý vítěz si odnesl diplom podepsaný nobelisty, zimbabwskou bankovku v hodnotě 10 trilionů (ráno jsem psal biliony, asi chyba krátkých/dlouhých jednotek) dolarů a trofej v podobě obří houby namontované na plátku modrého sýra, jejíž třeň má tvar lidské nohy s malými houbičkami mezi prsty.
PŘEHLED OCENĚNÝCH VÝZKUMŮ ROKU 2026
🏆 BIOMECHANIKA (Spojené království, USA)
Přesná definice líbání u lidí, ptáků, mravenců a ledních medvědů.
🏆 EKONOMIE (USA, Mexiko, Kanada)
Důkazy, že bohatí lidé častěji berou dětem sladkosti a jednají neeticky.
🏆 BIOLOGIE A VÝŽIVA (USA, Kanada, Indie)
Zjištění, že mléko švába rodícího živá mláďata má 3x více energie než kravské mléko.
🏆 LÉKAŘSTVÍ (Japonsko)
Aerodynamická studie procesu smrkání (in memoriam dr. Tokuji Uno).
🏆 BIOLOGIE (Brazílie, Austrálie)
Opakované šlapání na jedovaté hady k určení faktorů vyvolávajících kousnutí.
🏆 FYZIKA (Kanada, USA, Čína, Saúdská Arábie)
Návrh pisoáru bez odstřikování tekutiny zasazený do tvaru logaritmické spirály.
🏆 TECHNOLOGIE (Čína, Kanada, USA, Egypt)
"Nekro-tisk": Využití komářích sosáků jako mikroskopických tryskových hlavic pro 3D tisk.
🏆 ČICH (Polsko, Německo, Švédsko)
Zjištění, že rodičům krásně voní vlastní miminka, ale teenageři nikoli.
🏆 MÍR (USA, Argentina, Austrálie)
Důkaz, že lidé oceňují přátele, kteří jsou zákeřní vůči jejich nepřátelům.
🏆 PŮDNÍ VĚDA (Švýcarsko, Nizozemsko, Německo)
Zakopání 1 000 párů bavlněného spodního prádla ve 25 zemích pro měření zdraví půdy.
FASCINUJÍCÍ DETAILY Z PÓDIA
🔹 Pradávné líbání: Tým Matildy Brindle prokázal, že líbání (definované jako neagonistický přímý orálně-orální kontakt bez předávání potravy) praktikovali již předkové lidí a neandrtálců před 21,5 miliony let.
🔹 Krádeže sladkostí bohatými: Výzkumník Paul Piff prezentoval experiment, v němž bohatší lidé vědomě snědli dvakrát více sladkostí z misky výslovně určené pro děti.
🔹 Sebeobětování pro vědu: João Miguel Alves-Nunes podstoupil desítky tisíc pokusů a čtyři hospitalizace v nemocnici, když opakovaně stoupal v blízkosti jedovatých hadů, aby zjistil, jaké lidské chování je provokuje k útoku.
🔹 Pisoár "Naughty Loop": Fyzikové z University of Waterloo navrhli tvar pisoáru podle matematiky ulity loděnky hlubinné. Díky nízkému úhlu dopadu moči pisoár vůbec neodstřikuje na nohy či sandály.
🔹 3D tisk z komára: Vědci použili biologický sosák komára o průměru 20 mikronů jako mikroskopickou trysku pro extrémně přesný tisk struktur.
🔹 Test spodního prádla: Projekt rozdal tisícům dobrovolníků bavlněné prádlo, které zakopali do půdy. Rychlost, jakou mikrobi a houby prádlo rozložili, slouží jako přesný ukazatel biologické aktivity půdy.
PŘEDNÁŠKY 24/7: SLOŽITÁ VĚDA V SEDMI SLOVECH
Tradiční formát 24/7 vyžadoval od vědců vysvětlit jejich obor nejdříve odborně za 24 sekund a následně v přesně sedmi slovech:
🔸 Teleskop Einstein (Els Titeca): To understand space, first dig a hole. ("Chceš-li pochopit vesmír, nejdřív vykopej díru.")
🔸 Buněčné dělení (Tim Hunt, nobelista): Now you see it. Now you don't. ("Teď to vidíš, teď už ne.")
🔸 Houby (Marcel van der Heijden): I bet you consumed fungal products today. ("Vsadím se, že jste dnes jedli houby.")
🔸 Matematika (Alessio Figalli, držitel Fieldsovy medaile): Mathematics: Imagine any numbers. Now run your phone. ("Matematika: Představ si čísla. A teď spusť telefon.")
🔸 Thalidomid (Tess Heeremans): Same molecule, opposite handedness, profoundly different consequences. ("Stejná molekula, opačná orientace, zcela odlišné následky.")
STĚHOVÁNÍ CEREMONIE PRO ROK 2027
V závěru ceremonie pořadatelé oznámili zásadní novinku pro nadcházející ročník. Po švýcarském zastavení se 37. ročník cen Ig Nobel v roce 2027 přesune do belgického regionu Flandry. Oficiálním dějištěm se 7. září 2027 stane koncertní síň Elisabeth Hall v Antverpách, kde akci zaštítí pět flámských univerzit a populární vědecký festival Nerdland.
youtube.com/watch?v=I4l-zFWZ…
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Jedna opoziční strana nabízí alternativu 🖤🩷💛:
Hospodářská strategie: pi2.cz/dwqb
Pirátská expertní ekonomická rada: peer.pirati.cz.
Rád jsem přispěl 👍.
