Podepisuju, ostatně jsem tu byl pred několika lety asi prvni, kdo to psal, vcetne srovnavacich tabulek a sklidil tady za to šílený shitstorm.
Uz jsem tu párkrát psal - nejmensi samospravna uzemni ma mit proste minimalne tolik obyvatel, aby mohla mit skutecne samospravna, tedy napriklad aby mela dost občanů pro vlastní devitiletou školu s alespon 2-3 plnými třídami, vládní čističku, zamestnavatele, svoz odpadu atd. Realne treba minimalne 5 tisic lidi. Rizeni mensi obcí je stojí desítky procent jejich rozpočtů a obvykle je mene kvalitni proste proto, ze nemají dost odborníků.
Jsem pro to, aby tohle bylo třeba jedno z témat, se kterymi by mela @PiratskaStrana jit do příštích voleb. Jako obvykle nam to pak ukradne Ano, Stan či ODS, udělají z toho svuj navrh a treba to projde.
V Ústí nad Labem je díky nově zvolenéné straně Jedno Ústí (která získala absolutní většinu a s nikým vládnout nepotřebuje) velký poprask.
Ukázalo se totiž, že chtějí zrušit obvody ("městské části"), a že to plánovali - ale neříkali - už před volbami. Proč to neříkali chápu, byť mě pobavilo v diskuzích, že tam psalo pár lidí, že je škoda, že to neříkali, že by je volili.
A protože je to stejné téma jako rušení obcí (@matej_hlavaty jistě odpustí), kde se minule objevila řada komentářů, jak strašně by na tom ty rušené obce byly, tak si dovolím komentář k otázce nejen obvodů.
***
Česko má 6258 obcí. Nejvíce na počet obyvatel v Evropě. Samozřejmě je podle každého starosty naprosto nutně potřebujeme, a pokud by se snad sloučily, tak v nich nastane bída, utrpení a nikdo tam nebude chtít být.
Z podobně velkých zemí můžme srovnávat a tu bídu chápat lépe.
- Belgie (11,8mil. obyvatel) - 581 obcí,
- Portugalsko (10,6mil. obyvatel) - 308 obcí (mají mírně jiné uspořádání),
- Švédsko (10,6mil. obyvatel) - 290 obcí,
- Řecko (10,4mil. obyvatel) - 332 obcí (taky mírně jiné uspořádání).
To jsme tak někde uprostřed tabulky, jen protože podobně velké země. Zezačátku tabulky můžeme zmínit třeba Dánsko, která má 99 obcí na 6mil. obyvatel, nebo Nizozemsko, které má 342 obcí na 19mil. obyvatel.
Je zjevné, že jde o země východu, kde lidi trpí, a obce neprosperují.
Maďarsko a Rakousko, které jsou s počtem obcí prakticky na konci tabulky množstvím, jich mají pořád cca polovinu (Maďarsko) či třetinu (Rakousko).
***
No, a s těmi obvody je to vlastně stejný bizár. Možná ještě malinko větší - protože ty obce jako celek vedení mají, jde tedy jen o jejich vnitřní členění.
Přestože řada měst nesmírně stála o to, aby byla statutární města (a mohly se členit na obvody), tak z 26 statutárních měst (§ 4 zákona o obcích) jich má obvody pouze 7 (nepočítám Liberec, který má jako nečleněné město téměř vše, kromě jediného obvodu - Vratislavice nad Nisou).
Mírně specifická je také Opava, která má sice 8 městských částí, ale jde o obce, co se k ní připojily - celkem se 7 tisíci obyvateli, a zbytek města (asi 47,6tisíc obyvatel) žádnou městskou část nemá - což mimochodem potvrzuje absolutní zbytečnost této úpravy snad nejlépe, jak to jde.
Mimochodem, menší město s obvody, než je Ústí nad Labem, je právě jen ta Opava.
Naopak Liberec (pokud pominu to výše), Hradec, České Budějovice či Olomouc žádné obvody nepotřebují. Mimochodem, jedny z těch bohatších měst s dobrým potenciálem pro život.
Měli bychom se lépe. Kdybychom zrušili obvody i obce.
#obce
Krasa. Btw tohle muze dneska vzniknout treba pro každou památku, pro každou školu, urad, firmu, město, zoo... vcetne fiktivnich ci historických. Dělám takhle pro klienty i treba fotorealisticke 3d modely produktů a tooly, ktere je využívají, kde s nimi lze ruzne pohybovat, otevírat skladat a podobne.
Včera jsme se svezli novou lanovkou. Ve frontě jsme řešili kdy byla na víceletých dištancech a jak je vlastně stará.
Tak jsem si za pár minut udělal pomocníčka pro příště.
lanovka.vercel.app
Dík @lukasersil za inspiraci.
Tvl chtěl jsem to přeložit do češtiny. @GeminiApp to odmítl (mimochodem se mi to stává v poslední době až příliš často), @ChatGPT navrhnul tohle. #ai má zjevně ještě rezervy.
🧵 1/8
Koule z olova dopadaly do měkké hlíny. Ta, která dopadla s dvojnásobnou rychlostí, zanechala čtyřnásobnou stopu. Sekretář Akademie věd jí napsal, že se mýlí. Její komentovaný překlad Newtonových Principií přesto zůstal na desetiletí jedinou standardní francouzskou verzí.
Jestli se vám seriál #ZenyVeVede líbí a chcete, abych v jeho psaní pokračoval, sdílejte ho (nejlépe tenhle první příspěvek, dalším můžete dát like abyste věděli, kde jste skončili). 👇
🧵 7/8
Od roku 1745 překládala Newtonova Principia. Pracovala s třetím latinským vydáním z roku 1726. Nepřekládala jen slova. Ověřovala výpočty, doplňovala komentář, modernizovala zápis a vysvětlovala místa, kde Newton zůstal stručný. Komentář zabíral velkou část druhého dílu.
V roce 1749 otěhotněla se spisovatelem Jeanem-Françoisem de Saint-Lambertem. Bylo jí dvaačtyřicet. Věděla, že porod v tom věku je nebezpečný. Pracovala osmnáct hodin denně, aby rukopis dokončila. Dceru porodila 4. září. Šest dní nato, 10. září, zemřela na plicní embolii. Rukopis ještě označila datem. Dcera zemřela v necelých dvou letech.
🧵 8/8
Překlad vyšel posmrtně. Část v roce 1756 pod dohledem Clairauta, úplné vydání v roce 1759 s Voltairovou předmluvou. Na desetiletí zůstal jedinou kompletní francouzskou verzí. Francouzští matematici a fyzici z něj čerpali. Myšlenky z Institutions se objevily i v Encyklopedii Diderota a d’Alemberta – někde citované, jinde převzaté bez uvedení.
Pozdější století ji většinou znala jen jako Voltairovu milenku a překladatelku. Vlastní syntézu fyziky a filozofie, veřejnou obranu vis viva a práci, která Newtona učinila čitelným ve Francii, učebnice vynechávaly. V českém prostředí zůstala dlouho téměř neznámá. Teprve v roce 2018 vyšla monografie Dagmar Pichové, která mapuje její strategie v prostředí vzdělanecké republiky osmnáctého století.
Když se dnes ve škole mluví o kinetické energii, málokdo ví, že spor o to, zda se síla pohybu měří součinem hmotnosti a rychlosti, nebo součinem hmotnosti a čtverce rychlosti, vedla žena, jejíž jméno se do učebnic téměř nedostalo. Její překlad Newtona se četl ještě dlouho poté, co z ní zůstala jen postava v životopisu někoho jiného.
P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení, bookmark a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Znali jste ze školy příběhy o tom, jak "vznikaly" a prosazovaly se vzorce, se kterými jste pak na hodinách počítali? Ze kterého vědního oboru byste si rádi přečetli příběh o některé jeho neznámé vědkyni?
Předposlední tucet. Na konci týdne maji přijet do Brna na ozdravný pobyt sirotci z UA, tak je bude čekat překvapení. A zbytek asi při další cesté nebo je pošleme. Ještě jednou diky všem co přispěli.
Tomas Kapler #AI 🤖✨ retweeted
Rubio tvrdí, že Starshield „nemá s Ukrajinou nic společného“. Zakázky jeho vlastní vlády ale ukazují, že americké letectvo ho kupuje za peníze cizí vlády a spojení ukrajinské armády platí Německo a Polsko. Když Washington službu omezil, sáhl na zaplacenou smlouvu, ve které je sám prodávajícím.
To může mít dalekosáhlé následky pro další smlouvy, které Washington bude se svými spojenci uzavírat, nehledě na tom, kdo bude sedět v Bílém domě.
O tom, jak Američané omezením připojení se službám Starlink/Starshield bodli Ukrajincům kudlu do zad, píšu ve dnešním článku.
Článek není za paywallem, proto budu rád, kdy ho podpoříte sdílením a stanete předplatiteli. Díky!
forendors.cz/p/9993877461644…
Teď když už je po volbách to můžu napsat - IMO by předsednictvo všech stran, které se propadly oproti předchozím volbám, mělo dát svůj pohled na důvody, poučení co se mělo dělat lépe a nabídnout své funkce k dispozici. Ano, týká se to i @PiratskaStrana. Nechť jejich členové potvrdí, že jsou s tím OK, nebo ne a pak by se mel udelat "konkurz" na nove vedení.
Týdenní přehled série #ZenyVeVede (12.–15. října 2026)
Tento týden byly čtyři příběhy, tak ať vám žádný neuteče. Díky všem, co mé souhrny a příběhy sdílí, a vítám nové sledující. Seriál běží i na Facebooku, takže pokud ho používáte, pomůže sdílení i tam.
Anne Carsonová
Na střední škole jí latina nestačila. Učitel řečtiny se s ní učíval o polední přestávce. Univerzita, která jí dříve odepřela stálé profesorské místo, jí minulý čtvrtek gratulovala k Nobelově ceně za literaturu.
xitter.cf/tkapler/status/2109494…
Tchu Jou-jou
V receptu starém šestnáct set let stálo jediné sloveso: pelyněk se nemá vařit, ale namáčet. Horká voda totiž ničila účinnou látku. Extrakt číslo 191 pak u infikovaných myší a opic zabil malárii se stoprocentní úspěšností. První výsledky však vyšly anonymně a jméno ženy, která za objevem stála, zůstalo desítky let téměř neznámé.
xitter.cf/tkapler/status/2109856…
Julie Moschelesová
Přednášela v Cambridgi a za války pracovala jako geografka pro Spojence. Když se po válce vrátila do Prahy, zjistila, že její příbuzní nepřežili holokaust a rodinný majetek zmizel. Několik let pak bydlela v podkroví děkanátu vlastní fakulty.
xitter.cf/tkapler/status/2110219…
Hertha Ayrtonová
Elektrický oblouk syčel a blikal, dokud se do kráteru na uhlíkové elektrodě dostával vzduch. Žena, která jeho chování předvedla na plátně a popsala rovnicí, se však do Královské společnosti nedostala – vdaná žena prý nemá samostatnou právní existenci.
xitter.cf/tkapler/status/2110606…
Týdenní přehled z minulého týdne (3.–9. října):
xitter.cf/tkapler/status/2108803…
Pomozte prosím seriál šířit – sdílení prvního příspěvku vlákna, lajky a follow @tkapler drží projekt při životě. Který příběh vás tento týden zaujal nejvíc? Napište do komentářů.
🧵 1/9
Na střední škole jí latina nestačila. Učitel řečtiny se s ní učíval o polední přestávce. Univerzita, která jí dříve odepřela stálé profesorské místo, jí minulý čtvrtek gratulovala k Nobelově ceně za literaturu.
Pokud se vám seriál #ZenyVeVede líbí, sdílejte jej, lajkujte příspěvky, pište komentáře a hlavně dejte sledovat @tkapler, aby vám neunikl další díl.
Skončily senátní volby ve třetině okrsků. Jako obvykle hlasovala jen pětina voličů, méně než polovina prvního kola. Část propadu je tím, že tam voliči nenašli svého kandidáta, část prostě tím, že o tom třeba ani nevěděli a nebo prostě jim to za to nestálo, na rozdíl od minulého týdne, kdy volili i obce.
Řešení je přitom snadné a funguje i v jiných zemích - jednokolové volby, kde by voliči dávali ne jeden hlas ale pořadí, třeba až tří kandidátů. Následně se zpracují všechny hlasy a "druhé kolo" proběhne automaticky (postupně se vyřazují ti s nejméně hlasů). Taková volba by byla férovější, mohl by uspět i ten, kdo byl prostě druhým nejlepším hlasem pro většinu, jejich hlasy by se nezahodily. Navíc by hlasovalo cca. 50 % lidí, senátor by tak měl dvakrát silnější mandát, byl by "můj" pro větší část obyvatel. A ještě by se ušetřilo několik desítek milionů za druhou volbu. Nevýhodou je jen mírně složitější počítání hlasů, desítky minut navíc u první volby za ušetření 2 dnů o týden později.
Tak na co se čeká?
Vizitka práce ministryně @mistnirozvoj @ZMrazova_MMR za @lepsivlada - web Regionální informační server (risy.cz nebo risy.gov.cz) byl za poslední týden NEdostupný 95,21 % času, další 1,32 % běžel pekelně pomalu, reálně se dal používat 3,47 % času. Data by @HlidacStatu .
Server hosting do loňska zajišťovala společnost Galasoft (4840 Kč měsíčně), kdo to dělá teď těžko říct, protože na to chybí smlouva v registru smluv.
Zato tam přibyla smlouva na 12 míčů za poskytnutí odborného poradenství od Delloite. Naposledy tam nějaké poradenské smlouvy byly v roce 2020, tedy opět za vlády ANO - 6 smluv, každá za 2-9 mio, dohromady 38 mio).
Nemohly by se na to zeptat třeba @Simindr / @enkocz, @rcasensky / @SeznamZpravy ...
hlidacstatu.cz/hledat?Q=%22(…
Armáda 350 tisíc AI botů, která krade podvodníkům čas
Všechno začalo na rodinném pikniku v Sydney. Telefon zazvonil, na druhém konci byl klasický podvodník. Profesor Dali Kaafar mohl zavěsit. Místo toho se rozhodl, že hovor trochu protáhne – hlavně kvůli dětem, které se skvěle bavily. Trvalo to 44 minut.
Když konečně zavěsil, uvědomil si jednu věc: těch 44 minut podvodník nemohl trávit s reálnou obětí. A pokud to dokáže jeden člověk pro zábavu, co by se stalo, kdyby to dělaly tisíce a tisíce automatických systémů, které se zároveň snaží z podvodníků vytáhnout co nejvíc užitečných informací?
Z této myšlenky vznikla společnost Apate.ai
Perfektní oběti, které nikdy nepodlehnou
Apate dnes provozuje flotilu zhruba 350 tisíc AI agentů. Ti se vydávají za důvěřivé babičky, důchodce, lidi s různými přízvuky, jazyky i osobnostmi. Přijímají podvodné hovory, odpovídají na podezřelé SMS, klikají na phishingové odkazy a vstupují do skupinových chatů, kde se podvodníci pohybují.
Jejich úkol je jednoduchý a zároveň geniální: **co nejdéle mluvit**. Některé konverzace trvají i dvě hodiny. Během toho agenti sbírají konkrétní údaje – čísla bankovních účtů, adresy krypto peněženek, telefonní čísla, podvodné weby, skripty, které podvodníci používají, i značky, za které se vydávají.
Tyto informace pak putují k bankám, telekomunikačním operátorům a dalším institucím, které je mohou použít k blokování a rozbíjení kampaní ještě dřív, než někdo přijde o peníze.
Čísla, která bolí
Firma uvádí, že její agenti už vedli více než 2,5 milionu konverzací s podvodníky. To dohromady odpovídá zhruba 17 letům jejich času. Extrahovali přitom přes 250 tisíc konkrétních zpravodajských údajů.
Mezi klienty patří například Commonwealth Bank of Australia, která po nasazení systému zaznamenala 76% pokles veřejně reportovaných ztrát z podvodů, nebo TPG Telecom, který na agenty Apate odklonil téměř 590 tisíc podezřelých hovorů. Jedna další australská banka pomocí informací od Apate rozbila 22 podvodných kampaní.
V srpnu 2026 firma získala 8,15 milionu dolarů v seed kole (celkem těsně pod 10 milionů dolarů) a chystá expanzi do Londýna a Spojených států. Nedávno byla také oceněna jako australská nejinovativnější technologická firma podle AFR BOSS.
Když se AI potká s AI
Zajímavé je, že Apate na situaci, kdy podvodníci začnou také masově používat umělou inteligenci, nahlíží spíš pozitivně. Čím víc budou podvodníci automatizovat, tím častěji budou narážet na boty Apate místo na reálné lidi. Každá minuta, kterou stráví mluvením s agentem, je minuta, kdy nemohou škodit někomu jinému.
Název firmy odkazuje na řeckou bohyni klamu. A v jistém smyslu je to přesné: Apate používá klam proti těm, kteří ho používají nejlépe. Jen s jedním zásadním rozdílem – na druhé straně není nikdo, kdo by mohl přijít o úspory.
Je to jedna z těch technologií, u kterých se člověk neubrání myšlence, že by něco podobného chtěl mít i u sebe doma. Ne jako další aplikaci, kterou si musí stáhnout, ale jako neviditelnou vrstvu, která prostě existuje a dělá špinavou práci za vás.
Co myslíte, fungovalo by to i v česku s češtinou? Nemá tak dokonalé modely, ale zas u těch starších lidí případné přeslechnutí či nedorozumění nemusí být známka AI, a ty indické, čínské, ruské a ukrajinské ai farmy to nepoznají. Nebo...?
