
economist, @IDEA_ThinkTank, @_CERGE_EI
Prague, Czech Republic
Joined November 2018
- Tweets3.1K
- Following683
- Followers3.5K
- Likes9.4K
Počet lidí, kteří v Česku pracují (zaměstnanci, OSVČ, DPP) je cca 5.7 milionu (zdroj: ČSSZ). Počet lidí ve věku 20-64 je cca 6.3 milionů, včetně invalidů, pečujících, VŠ studentů, atd.
Kdo si myslí, že problém je, že lidé tu nechtějí pracovat kvůli dávkám, je velice pomýlený.
💬| „Kdo nepracuje, měl by mít hlad. Když rozdáváme peníze lidem, kteří nechtějí pracovat, bereme jim také důstojnost. Jakmile člověk pocítí hlad, drtivá většina vstane a najde si práci,“ myslí si senátor Jiří Čunek /KDU-ČSL/. Kam až by byl ochotný v tomto směru zajít, se ho ptala Daniela Drtinová. Celý rozhovor najdete ZDE: dvtv.ink/jiri_cunek_volby
Pokud se něco nelíbí lékařům a pojišťovnám, tak bych řekl, že podmínka nutná k dobré reformě je splněna. (nikoliv postačující).
Kdyby někoho zajímalo, proč Babiš bude klidně vládnout s moskevskými poskoky a pražským podsvětím, tak přesně proto🔽. Nezajímá ho vůbec nic jiného než ovládnutí aktiv a peněžních toků státu. Budoucnost a prosperita státu je mu ukradená. Je tam jenom kvůli stovkám miliard veřejných peněz, které chce na dekády legislativně usměrnit tak, aby vždycky skončily v jeho firmách. Jedeme z kopce 😉.
Parenting programs generate latent human capital, buffering children against schooling shocks in middle childhood, from Shruti Jha, @econ_4_everyone, Rebecca C. Royer, and Anya Samek nber.org/papers/w35851
Filip Pertold retweeted
An extremely relevant paper, given the renewed concern that wealth taxes lead to massive out-migration:
The Norwegian wealth tax "exodus", discussed in global media, never happened. At most 100 individuals left. Tax revenue increased by +71.5%. No changes in business activity.
Norway's controversial 2021–2024 reforms nearly doubled the tax on business wealth. Firms of affected owners did not invest less, and outmigration was limited to the very top, from @Mariusring nber.org/papers/w35854
Filip Pertold retweeted
I just finished a panel on gender and bargaining. At one point, I was asked how my own field experiments have lent insights into the area. My argument centered on what is believed to be a key stylized fact: women shy away from bargaining compared to their male counterparts. I wanted to not get into a debate about the premise, but ask why. In the end, I think that will be the deepest contribution of field experiments anyway.
I started with my older @QJEHarvard paper on discrimination. In that product market, I found sellers targeted women with worse initial offers, anticipating little push back. But, I also found something interesting about the returns to bargaining: even if a woman gets a good deal, she must bargain three times longer than a man to get it. So, that paper ends with insights on the opportunity cost of time and returns to bargaining (see here: ideas.repec.org/p/feb/natura…).
My response on the panel then turned to the rules of the game in an exploration of wage negotiations. Some years ago, Andreas Leibbrandt and I found that when bargaining rules are ambiguous, men negotiated more than women. But, when we added the simple line, "Wages are negotiable," guess what happened? The gender negotiation gap completely vanished, and indeed women were slightly more likely to negotiate (see here: ideas.repec.org/p/feb/natura…).
My takeaway: women are not necessarily averse to bargaining compared to men in general. The “why” behind the key stylized fact is that women shy away from unwritten, ambiguous rules. I suspect that arises in this setting because such rules often penalize them socially. The ambiguity is then leveraged by others in the marketplace to take advantage. An implication is that if you want equity in your particular setting, be it in the workplace or marketplace, the cheapest and most scalable fix is not asking women or men to change their behaviors. We should add clarity to the system.
Není to jen politika, ale také ekonomicko-expertní téma. Je efektivnější motivovat lidi jít do práce, i když jsou nemocní,za cenu rizika šíření nemocí? Nebo je lepší jim dát nemocenskou za cenu, že mohou podvádět a předstírat nemoc?
Jakou roli hraje chování lékařů?
Samé otázky.
Mám radost z debaty o karenční době. Je to klasické pravolevé téma. Levičáci často říkají, že dělení na levici a pravici je překonané, ale ve skutečnosti tím myslí: "Dosáhli jsme nějaké velikosti státu a sociálních práv, ty jsou vytesány do kamene a budeme se už bavit jen o tom zbytku. A tam je to jedno."
Ale není tomu tak. Zaručeného není absolutně nic a produktivnější země v zámoří (západním i východním) v tom čím dál víc zaostávající Evropu už pěkně školí.
Zajímalo by mě proč zrovny tři dny korenční kromě toho, že navrhovatelé trpí nějakou nostalgii za dobou minulou. Ale pokud by si někdo udělal prostý přehled odborné literatury, zjistil by, se jeden den karenční doby úplně stačí a méně to zatíží skutečně nemocné nízkopříkonové.
Filip Pertold retweeted
PISA just dropped new test results. The headlines are unequivocal: "lowest OECD scores ever recorded"; "US at its worst mark in history." A year-plus of learning "lost." Then comes the usual hand-wringing about American kids falling behind other countries we presume we should beat.
I want to call a pause to this for just one moment and ask: what exactly does PISA measure? A few years back we published a paper that puts things into perspective: ideas.repec.org/p/feb/framed…
Surprise students with cash for right answers just before a PISA-style test begins and US scores jump substantially; Shanghai scores don't move. Same kids, same knowledge, different effort, different PISA percentile.
In this way, the paper shows that PISA scores bundle two things: what kids know and whether they feel like showing it on a test that counts for nothing in their lives. I suspect the same happened this year, and the fact that over 40% of US test-takers didn't even bother finishing the accompanying questionnaire is consistent with that hypothesis. That number was so high that the OECD flagged the US results for potential bias.
I am not saying that US education is fine. Indeed, quite the opposite, as we should be doing much, much more, beginning prenatally. I am just calling into question the received wisdom: "American kids know a year less than they did" and "American kids try less on tests that don't matter" are different diagnoses with very different treatments.
Já vím, že to asi všichni víme, ale je třeba to říkat nahlas. Rozpočet nemuze být v dobrém stavu, když veřejnost po státu chce hodně věcí a nikomu se nechce platit vyšší daně.
Všechna populární opatření stojí peníze: regulace cen, nižší odvody OSVČ.
A daně jsou nepopulární
1. Máme nejnižší mobilit na trhu práce v Evropě a zároveň nízký podíl mezd na HDP.
2. Změna práce je přitom cesta jak zvýšit výdělek, empiricky to je fakt.
3. Vyšší podpora v nezaměstnanost právě motivovuje ke změně práce a tím k vyšším výdělkům a lepšímu párování firem a lidí.
Tady souhlasím s @juchelkaa. Dát výpověď a před nástupem do nové práce si užít dva měsíce prázdnin na pracáku je jistě zajímavá alternativa. Nechápu ale, proč bychom ji měli podporovat tak štědře. novinky.cz/clanek/ekonomika-…
Jo kdyby tak novináři a politici dostali kurz z kauzální inference, to by se nám tu žilo.
Replying to @MatyasZrno
Počet knih indikuje vyšší kulturní kapitál + souvisí se silnějším čtenářstvím v rodině, které má vliv. Ale počet knih a knihovna nemá vliv v tom smyslu, že jejím pořízením něco zlepšíte. Ani ta studie 2010 není kauzální.
Great reading.
nature.com/articles/d41586-0…
Význam navýšení podpory v nezaměstnanosti a proč pro to hlasovalo i hnutí ANO:
Adresuje problém nízké mobility na trhu práce.
dává polštář pro změnu práce, což je cesta k vyšším výdělkům.
job-unemployment-job je empiricky cesta k vyšším mzdám.
Státu se to vrátí na odvodech.
"Probírali jsme i to, proč nezaměstnaní dostávají víc peněz než předtím. To si myslím, že asi není jako spravedlivé," pravil premiér.
Možná by měl @juchelkaa méně vysvětlovat cizím lidem, za co se mají stydět, a lépe vysvětlovat svému šéfovi klíčovou reformu trhu práce.
Nižší odvody OSVČ,výjimka pro platformovou práci na švarc.
Brzy se o probudíme a nebude z čeho ty důchody a zdravotnictví platit a všichni se budou divit a ukazovat prstem kolem.
Vysoké majetkové daně jsou nevyhnutelné,jsem zvedam jak budou populární.
archiv.hn.cz/c1-67892370-min…
Já jsem jen prostý ekonom, ale pokud roste cena něčeho (třeba bytů) více než příjmy lidí, tak toho asi dost nebude.
Pokud paní Tykač jen prostě sčítá byty i s lokalitami, kde není práce, pak asi nerozumí tomu, co potřebuje rodina (peníze neboli práci pro oba rodiče).
Zajímavé jak pan Tůma má starost o českou ekonomiky, ale ne o klienty penzijních společností.
Vzkaz klientům: musíte se obětovat, zaplatit vyšší poplatky, aby mohla česká ekonomika "prosperovat", protože tu nikdo jiný není, který by do ní chtěl investovat za vysoké poplatky.
💰 Penzijní reforma má zvýšit úspory Čechů až o milion korun.
Zastropování poplatků ale podle Zdeňka Tůmy oslabí správce fondů.
Kapitál pak může zamířit do zahraničních ETF místo českých projektů.
🔗 e15.clanek.net/nqyioU
Takto to dopadá, když se nepodíváte na delší časovou řadu a vymýšlíte si fiktivní důvody.
Předčasné důchody letos vzrostly, protože vloni byly téměř nulové, protože v předchozích letech byly enormní.
Teď se vracíme na normál, ale naštěstí na nižší úroveň než před inflací.
Všechny statistiky poukazují na to, že dosažené vzdělání Česku je silně závislé na vzdělání rodičů více než v jiných zemích. Nicméně na českém X vidí opak, protože se prostě podívají kolem sebe a ví.
Dávám si do sbírky hned vedle kryptokomunisty. Kdybych z toho aspoň něco měl, když už tedy jsem tím agentem.
Hlavní důvod pro rušení poplatků je prý průzkum, podle kterého je lidé nechtějí platit, říká Klempíř.
Ok. A co vyšlo v průzkumu o vyšších daních? Ty lidé chtějí platit? Nebo v budoucnu splácet vyšší dluh, to také chtějí?
Just asking.
irozhlas.cz/zpravy-domov/kle…




















