Budeme čekat, až umělá inteligence způsobí velkou škodu? Dnes se nad jejími chybami někdy pousmějeme. Jenže co uděláme, až kvůli nim lidé přijdou o peníze, bezpečí, nebo dokonce o život? Dokážeme nastavit pravidla včas, nebo začneme jednat až ve chvíli, kdy bude pozdě?

Chcete, aby Česko technologie jen nakupovalo a používalo? Nebo abychom je také uměli vytvářet? Nemusíme vyvinout vlastní ChatGPT. Neměli bychom ale být úplně závislí na technologiích, o kterých rozhoduje někdo jiný. V čem by podle vás mohlo být Česko opravdu dobré?

Představte si, že dáte umělé inteligenci svou platební kartu a pošlete ji nakoupit. Pohodlné? Určitě. Ale co když se splete, někdo ji napadne nebo utratí vaše peníze špatně? Kdo vám škodu zaplatí – banka, pojišťovna, provozovatel služby, nebo vy?

Možná si říkáte, že Česku pro rozvoj AI chybějí peníze, data nebo odborníci. Podle Lukáše Kačeny je ale největší problém jinde: pořád jsme se nerozhodli, že je pro nás AI skutečně důležitá. Mluvíme o ní hodně. Děláme pro ni dost?

Používáte ChatGPT? To ještě neznamená, že využíváte umělou inteligenci. Opravdová změna přijde, až vám AI nebude jen psát e-maily, ale začne zjednodušovat celou práci. Ve firmách, na úřadech i ve službách, které každý den používáte. Co by měla AI vyřešit jako první právě vám?

Může strach ze zdražování sám zvýšit ceny? Vyšší očekávání vedou k požadavkům na mzdy i preventivnímu zdražování firem. Inflační očekávání se tak mohou částečně naplnit sama. Vysvětluje @LukasKovanda.

Proč lidé stále mluví o drahotě, když inflace klesla? Nižší inflace neznamená návrat cen. Ceny jen rostou pomaleji a proti roku 2019 jsou zhruba o 40–45 % výše. @LukasKovanda vysvětluje rozdíl mezi inflací a cenovou hladinou.

Proč se lepší ekonomická čísla neprojevují u všech stejně? Přibližně pětina českých domácností stále vychází velmi obtížně. Průměrná mzda ani inflace samy nevypovídají o situaci jednotlivých skupin. Vysvětluje Kateřina Duspivová.

Mohou dvě domácnosti se stejným příjmem pociťovat zdražování jinak? Ano. Rozhoduje jejich spotřební koš: v Praze více nájem, mimo město doprava a paliva. Průměrná inflace proto nemusí odpovídat zkušenosti konkrétní rodiny.

Proč věnujeme některým cenám mnohem větší pozornost než jiným? Máslo, pivo či pohonné hmoty si snadno pamatujeme. Jedna výrazná položka ale nemusí odpovídat vývoji celkových životních nákladů. Vysvětluje Kateřina Duspivová ze STEM.

Jsou levnější pohonné hmoty v Polsku skutečně receptem pro Česko? @LukasKovanda vysvětluje, proč může být nižší cena u čerpacích stanic vykoupena výrazně vyšším veřejným dluhem.

Opravdu se může tanker s plynem otočit uprostřed Atlantiku jen kvůli vyšší nabídce? @LukasKovanda vysvětluje, proč na globálním trhu s LNG rozhoduje cena a proč Evropa o dodávky soutěží s celým světem.

Jak mohou pouhá tři procenta spotřeby ovlivnit cenu plynu v celé Evropě? @LukasKovanda vysvětluje, proč cenu neurčuje průměr, ale poslední molekula potřebná k pokrytí evropské spotřeby. Celou debatu najdete na YouTube Institutu.

Rychlejší výstavba. Dostupnější bydlení. Přinese to nový stavební zákon? Už zítra pořádáme pracovní snídani se Zuzanou Mrázovou, Jiřím Nouzou a Lukášem Borovským. Debatu moderuje Irena Krcháková. 2. 10., 8:30–10:00, Praha. politikaspolecnost.cz/aktual…

Má Česká republika Německu s migrací pomáhat? Denis Doksanský říká, že Německo má prostředky řešit důsledky své politiky samo. Kde končí solidarita a začíná odpovědnost států?

Proč Evropa nezvládá návraty neúspěšných žadatelů o azyl? Denis Doksanský upozorňuje, že rozhodnutí o návratu často neznamená skutečný odchod. Co musí funkční návratová politika splnit?

Co nám o migraci ukazuje zkušenost Švédska? Denis Doksanský popisuje, kam může vést dlouhodobě nezvládnutá integrace. Je to varování i pro další evropské země?

Jsou povinné kvóty opravdu minulostí? Denis Doksanský upozorňuje, že odmítnutí relokací nemusí znamenat konec povinností. Jak má Česko postupovat?