Po více než třech desetiletích odešla z Fakulty humanitních studií UK docentka Blanka Soukupová, odbornice na antisemitismus a moderní dějiny českých Židů. Ve své výpovědi kritizuje snižování akademických nároků, nerovné pracovní podmínky a způsob hodnocení vědecké práce. Mezi důvody svého odchodu ale výslovně řadí také „politický aktivismus na FHS“. Jako příklady uvádí propalestinské vystoupení den před výročím masakru 7. října a podporu, které se na fakultě dostalo Iniciativě za kritickou akademii (IZKA). Právě IZKA ukazuje, jak se akademická činnost může měnit v politický aktivismus. Iniciativa vznikla v roce 2024 v souvislosti s válkou v Gaze a sama deklaruje, že akademická sféra nemá společenské dění pouze zkoumat, ale také k němu zaujímat „hodnotová stanoviska“. Výrazná část její činnosti se týká Izraele a kritiky českého postoje k válce. Výroční zpráva FŽO o antisemitismu za rok 2024 konstatuje, že programové prohlášení IZKA „replikuje tradiční protiizraelskou propagandu“, byť sofistikovaným jazykem. Jednou z nejviditelnějších postav tohoto angažmá spojeného s FHS je antropolog Yasar Abu Ghosh. Je signatářem IZKA a Izrael ve svých veřejných vystoupeních popisuje mimo jiné prostřednictvím pojmů okupace a apartheidu. Válku v Gaze označuje za genocidu a z akademické pozice se tak podílí na šíření moderní verze krvavé protižidovské pomluvy. Na Facebooku má jako profilový obrázek Marwana Barghútího v poutech s nápisem „FREE MARWAN“. Palestinský politik, kterého jeho příznivci označují za politického vězně, byl v Izraeli odsouzen mimo jiné za pět vražd při teroristických útocích. Dostal pět doživotních trestů a dalších 40 let vězení. Abu Ghosh přitom nestojí na okraji fakulty. Na FHS působí dlouhodobě a je členem jejího akademického senátu. Když byla IZKA obviněna z antisemitismu, senát přijal usnesení, podle něhož jsou její signatáři „lživě obviňováni“. Právě případ Abu Ghoshe a postoj akademického senátu dobře ukazují, proč je spor o politizaci FHS složitější než několik studentských transparentů. Politický aktivismus zde nevstupuje na univerzitu pouze zdola prostřednictvím studentů. „Unikátním rysem antisemitismu v českém akademickém prostředí je skutečnost, že do jeho šíření byli zapojeni vyučující mnohem více než studenti,“ konstatuje výroční zpráva FŽO. Univerzita má studenty učit politické postoje analyzovat, nikoli je k nim vychovávat. Ve chvíli, kdy sama přijme roli aktivisty, přestává být pouze místem, kde se politické postoje zkoumají, a stává se jedním z jejich nositelů. A když „politický aktivismus“ uvede mezi důvody svého odchodu po více než třiceti letech akademička, která se profesně zabývá právě antisemitismem, není to jen personální zpráva z jedné pražské fakulty. Je to varovný signál o stavu českého akademického prostředí. Foto: Akademická dílna, nezávislý magazín o vysokém školství, vědě a akademické kultuře. 👉zurl.co/wgssL #jednímhlasem #proizrael #faktabezfiltru #akademickýantisemitismus