Tomáš Budník

Kvantový počítač, který by dokázal prolomit dnešní běžné šifrování, ještě nemáme. NIST přesto vydal konkrétní plán přechodu na postkvantovou kryptografii. cybersecuritynews.com/nist-p… Data se totiž dají ukrást dnes a rozšifrovat později. U informací, které mají zůstat tajné deset nebo dvacet let, tedy není moc na co čekat. Americká federální správa má nejcitlivější systémy převést na postkvantové zabezpečení klíčů do roku 2030 a podpisy do roku 2031. Hlavní termín pro přechod federálních systémů je 2035. Kdo má data s dlouhou životností, bude tohle muset začít řešit dávno předtím, než se objeví kvantový počítač schopný dnešní šifry skutečně lámat.

Očekávání kolem AI, síla Amazonu a technologická elita #newsletter Návrat Tondy Blaníka, řešení přetížené zákaznické podpory, příběh Resistant AI, rizikové zlozvyky za volantem a rozpoznávání generovaných obrázků. lnkd.in/p/ddqwC5xt

Kdo si dnes ještě pamatuje Gopher? Vznikl v roce 1991 a na chvíli vypadal jako jedna z možných podob internetu. Žádné webové stránky, spíš jednoduché menu, texty, adresáře a odkazy. Pak přišel web a Gopher skoro zmizel. Jenže úplně ne. V roce 2026 na něm pořád lidé píšou „phlogy“ a hledají přesně to, co dnešní internet moc nenabízí: klid, jednoduchost a minimum věcí, které se snaží získat vaši pozornost. A trochu mě baví, že podobné prostředí dnes objevují i lidé, kteří u zrodu internetu vůbec nebyli. Kdo si ještě vzpomene na Gopher, Veronica a podobné vykopávky? gopher.muffinlabs.com/sdf.or…

Ještě nedávno se AI obrázek poznal podle šesti prstů a nápisu, který vypadal jako jazyk z jiné planety. Tohle už z velké části zmizelo. Dnes ho často prozradí něco jiného: příliš dokonalé světlo, příliš efektní kompozice, všechno naleštěné, dramatické a „wow“. Docela mě pobavila rada, že chcete-li obrázek, který nevypadá jako AI, pomáhá napsat do promptu třeba „slightly bland“. Trochu obyčejný. Technické chyby mizí. Vkus se automatizuje podstatně hůř. danielball.com/notes/ai_imag…

Za volantem máme spoustu drobných zlozvyků, které už skoro nevnímáme. Něco přenastavit, někam se podívat, na chvíli řešit něco jiného než silnici. Právě podobné „drobnosti“ mají podle České asociace pojišťoven na svědomí až stovky úmrtí ročně. Vít Klusák o tom natočil film Jediná vteřina. Ten název sedí možná až nepříjemně dobře. Většinu času se totiž nestane vůbec nic. A tím si sami dokazujeme, že je to vlastně v pohodě. Až do chvíle, kdy není. forbes.cz/jeden-zlozvyk-a-ko…

Zamyšlení na víkend: Peter Thiel už v roce 2009 napsal, že nevěří, že svoboda a demokracie jsou slučitelné. Curtis Yarvin dlouhodobě rozvíjí představu státu řízeného mnohem autoritativněji. Balaji Srinivasan zase mluví o „network states“, které by mohly jednou konkurovat dnešním státům. Tohle se dlouho dalo odbýt jako podivné teoretizování několika bohatých technologů. Jenže dnes mají lidé kolem těchto myšlenek firmy, platformy, data, obrovské peníze a v některých případech i přímý vliv na politiku. Nejsem si jistý, jestli tomu říkat techno-fascismus, jak to dělá autor textu. Ale rozhodně bych nepřehlížel, že část technologické elity už dávno nepřemýšlí jen o tom, jak změnit software. Přemýšlí i o tom, čím nahradit dnešní stát. thewalrus.ca/billionaire-ner…

.@ResistantAI má dnes 200 lidí, tržby ve stovkách milionů korun a v roce 2027 může překročit miliardu. Z Prahy prodává bankám a pojišťovnám po světě AI, která hledá zfalšované dokumenty a finanční podvody. A s rozmachem generativní AI má paradoxně práce víc. Podvodníci ji používají také. Výplatnice, výpisy nebo celé identity se dnes dají vyrobit podstatně snáz než dřív. Martin Rehák to shrnul pěkně: gangsteři neusínají na vavřínech. Líbí se mi na tom ještě jeden detail. Jejich výhodou nejsou jen modely a data, ale také lidé, kterým se klient dovolá, když automatický systém narazí na něco divného. Docela sympatická česká AI story. AI proti AI a člověk pořád někde u telefonu. cc.cz/ceska-ai-nadeje-miri-k…

Když má firma problém se zákaznickou podporou, první reakce bývá školení. Naučit lidi lépe komunikovat, rychleji odpovídat, víc se usmívat. Jenže pokud jsou ti samí lidé otrávení, přetížení nebo už dávno mentálně pryč, žádné školení to moc nezachrání. Data ukazují, že týmy s vyšším zapojením zaměstnanců mají i spokojenější zákazníky. Dává to smysl. Zákazník většinou nepozná firemní strategii. Pozná člověka na druhé straně. A ten jen těžko předá nadšení, které sám necítí. PS: a funguje to tak i v obchodě, když jsou obchodníci otrávení, nic neprodají. fastcompany.com/91626259/you…

Ono se to řekne: tak z Amazonu odejděte. Jenže pokud přes něj v USA teče zhruba 40 % online retailu, pro spoustu prodejců to není moc reálná volba. A když k základní provizi přidáte skladování, fulfillment a reklamu, může Amazon podle FTC spolknout skoro polovinu ceny. Ještě zajímavější je pravidlo, kvůli kterému může prodejce přijít o Buy Box nebo mít problém, když stejné zboží nabídne levněji jinde. Třeba na vlastním webu. Pak už nejde jen o to, kolik stojí nakupovat na Amazonu. Amazon může nepřímo ovlivňovat ceny i tam, kde zrovna nenakupujete. Síla platformy se pozná právě ve chvíli, kdy už z ní vlastně nejde jednoduše odejít. PS: Ona je to „vlastnost všech velkých tržišť“, když na nich máte založený business model, tak odchod nejde nebo fakt bolí. A to platí třeba i pro tvůrce her a platformy typu Apple. not-ship.com/how-amazon-push…

Někde tam pod tím zaznělo: Vrací se Tonda Blaník. To je, jako kdyby vyjeli Blaničtí rytíři !!! Je to tak. xitter.cf/tondablanik/status/211…

Nechali byste AI řídit firmu? Rychlost přináší ztrátu kontroly #newsletter Dále vás čeká bezpečnostní riziko Telegramu, přehánění AI metrik zaměstnanci, spor o AI jako automatizaci, úbytek osobních setkání, sdílení radostí i marketing Tabasca. lnkd.in/p/drZ7npzh

Jen 5 % amerických pracujících čeká, že AI do roku 2030 zvládne 80 % nebo víc jejich dnešní práce. U lidí z Anthropic je jich přes polovinu. anthropic.com/research/ai-ex… A ještě větší rozdíl: 39 % Američanů věří, že AI do roku 2030 zvládne objev na úrovni Nobelovy ceny. Mezi zaměstnanci Anthropic je to 91 %. Lidé, kteří jsou dnes nejblíž nejpokročilejším modelům, zjevně čekají úplně jiných pár let než zbytek společnosti. Samozřejmě mohou být uvnitř vlastní bubliny. Ale stejně dobře může být v bublině i většina z nás. A pokud mají pravdu aspoň z poloviny, bude rok 2030 pracovně vypadat dost jinak, než si dnes připouštíme. PS: určitě je to hodně závislé na tom, v jaké sociální bublině žijeme. S kým jsme propojeni.. já mám někdy pocit, že LinkedIn je už z poloviny o agentech, platforma X z 80 %, ale to je prostě jen mé vnímání. Učitě 80 % populace nedělá AI videa. Ani 2 %, té české..

Tabasco vzniklo v Louisianě v 60. letech 19. století. Globální značkou se ale nestalo tím, že by někdo našel geniální recept a čekal, až si ho svět všimne. Už v roce 1872 posílala firma obchodníka po restauracích a ústřicových barech, aby lidé omáčku rovnou ochutnali. Později rozdávala malé lahvičky divákům po divadelním představení a v 60. letech je posílala americkým vojákům, kterým zpříjemňovaly vojenské příděly. Dnes se Tabasco prodává ve 195 zemích. Skvělý produkt určitě pomohl. Ale 150 let důsledného strkání lahvičky tam, kde ji někdo mohl opravdu použít, nejspíš ještě víc. weareravenous.com/how-tabasc…

Co vám dnes udělalo radost? Catch a Bird má jednoduchý nápad: napíšete jednu větu a ta přiletí na společný strom jako pták. Pak si můžete chytit ptáka někoho jiného a přečíst si jeho malou radost. Kafe. Pes. Rodina. Procházka. Slunce. Na sobotu asi stačí. catchabird.com/

Je AI nástroj, nebo už automatizace? :) Rich Hickey tvrdí, že nástroj člověk ovládá průběžně. Kladivo vedete každým pohybem. U LLM zadáte požadavek a on práci udělá za vás. Když si necháte napsat kód, podle něj nepoužíváte nástroj pro programování. Programování jste automatizovali. Proti tomu stojí docela silná námitka. Kompilátor nebo tabulka také udělají spoustu práce samy a pořád je považujeme za nástroje. U AI navíc hodně záleží na tom, kdo sedí před ní. Co zadá, co pozná jako chybu, co zahodí a co ověří. Zajímavější je možná jiná hranice: používám AI, abych něco uměl lépe, nebo proto, abych to už umět nemusel? Tam se možná láme celý spor. linkedin.com/pulse/ai-tool-r… vs yyhh.org/blog/2026/10/ai-is-…

Majitel PromptBase zkusil na týden rozdělit vlastní firmu mezi několik AI agentů. Jeden řešil podporu, druhý programoval, další hlídal bezpečnost a marketingový agent dostal za úkol růst na sociálních sítích. Pak nechal projektového agenta ve čtyři ráno, zatímco spal, vymyslet a nasadit novou funkci. Fungovala. Během pětihodinové túry ve Walesu zase přes telefon zadával práci agentům a podle vlastních slov toho zvládl víc než některé dny u počítače. Zní to skvěle, dokud si nepoložíte otázku, kolik kontroly jste právě odevzdali. Sám píše, že občas ztrácel přehled o tom, co se ve firmě vlastně děje. Takže zásadní dilema na dnešek: nechali byste AI řídit vlastní firmu daily.tinyprojects.dev/221

V roce 1995 hostilo během roku někoho doma 88 % Američanů. Dnes 67 %. Na piknik šlo 58 %, dnes 39 %. Na setkání různých klubů 45 %, dnes 26 %. Srovnávané průzkumy nemají úplně stejnou metodiku, takže bych se nehádal o každý procentní bod. Ten směr je ale dost zřetelný. Internet mezitím vyrostl o 90 procentních bodů. Neznamená to automaticky, že za úbytek osobních setkání může právě ten. Ale je zvláštní, že jsme nikdy nebyli tak propojení a zároveň se v běžném životě potkáváme méně. Tak schválně: kolikrát jste letos pozvali přátele domů jen tak? dataforprogress.org/blog/202…

Jakmile firma začne od lidí čekat, že budou „používat AI“, začne se část lidí podle toho chovat. Ne nutně pracovat lépe. Prostě vykázat, že AI používají. Skoro polovina zaměstnanců v jednom průzkumu přiznala, že své používání AI nebo znalosti kolem ní přehání. Často právě kvůli tlaku zaměstnavatele. techradar.com/pro/employees-… Starý problém v novém kabátě. Když začnete měřit počet hovorů, lidé volají. Když počet ticketů, zavírají tickety. Když používání AI, dostanete používání AI. Každá metrika se dřív nebo později stane návodem, jak ji obejít. Měřil bych raději, jestli je práce lepší.

Rizika sledování v autech, úniky dat a zavádění AI ve firmách #newsletter Kultivované maso, pravidla práce na dálku, generátor falešných porad Fleeting i archivní dokumenty Read Rare. lnkd.in/p/dJGasdU2

Stačil jeden klik na obyčejně vypadající odkaz a útočník mohl z Telegram Desktopu vytáhnout soubory potřebné k převzetí účtu. beaksec.github.io/posts/tele… Na tomhle je nepříjemné hlavně to, jak málo už dnes znamená rada „neotvírej podezřelé přílohy“. Část útoku si Telegram připravil sám automatickým stažením souborů. Uživatel pak jen klikl na odkaz. Aktualizovat, omezit automatické stahování a být podezřívavý pořád dává smysl. Jen už bych se nespoléhal na to, že když nikam nekliknu, nic se mi nemůže stát. Občas stačí jeden klik. A občas není potřeba ani ten.