Jde především o volatilitu Volatilita amerických úrokových sazeb byla jedním z klíčových témat před zářijovým zasedáním Fedu a zůstává jím i po něm. Implikovaná volatilita měřená swapcemi (první graf), tedy opcemi na úrokové swapy, začala před zasedáním růst hlavně na krátkém konci křivky, tedy u tenorů nejcitlivějších na měnovou politiku. U dlouhých tenorů byl nárůst mírný. Část tohoto pohybu byla jen oceněním samotného zasedání. Rizikem bylo, že se potenciální překvapení ze strany Fedu přelije do vyšší volatility podél celé křivky. To se nestalo. Fed zvýšil sazby, trh s tím ale z velké části počítal a volatilita zůstala v pásmu, ve kterém se drží od dubna, a je hluboko pod úrovněmi spojenými se začátkem konfliktu na Blízkém východě. Jde o dobrou zprávu, protože výnosy rostly už před samotným rozhodnutím. Růst probíhal spořádaně a k silné zátěži pro ostatní trhy chyběla druhá složka – prudký skok volatility. Ten by zhoršil finanční podmínky, zvýšil tlak na riziková aktiva, a hlavně by zasáhl pákové pozice ve strategii basis trade. Za ní stojí především hedgeové fondy, které nakupují státní dluhopisy financované na repo trhu a současně prodávají futures. Basis trade neohrožuje samotná úroveň výnosů, ale volatilita, protože zvyšuje maržové požadavky a zdražuje repo financování. Jak je vidět z druhého grafu, čisté short pozice hedgeových fondů v dluhopisových futures se zmenšují, byť zůstávají historicky vysoké, což může být jedním ze signálů ústupu z této strategie. Prudký nárůst volatility by deleveraging urychlil. Nucené uzavírání pozic by znamenalo prodej státních dluhopisů za stavu zhoršené likvidity, což by tlačilo výnosy i volatilitu dál nahoru. Šlo by o začarovaný kruh, v němž se výprodej a volatilita navzájem posilují. Situaci by navíc zhoršovalo, že se změnila struktura držitelů. Většinu amerických státních dluhopisů dnes drží investoři citliví na cenu, zatímco podíl těch, kteří nakupují bez ohledu na výnos, klesá. Nucené prodeje by tak trh vstřebal jen za cenu vyšších výnosů.