Jmenoval se Taras. Byl ze železa, ale kluci ho vzali za svého. Dnes mi přišly fotky, na kterých už je zničený. A přiznám se vám — bolí mě se na ně dívat. 💔 V půlce července jsme tohoto pozemního drona BUCEFAL předali 35. sumskému pluku Národní gardy Ukrajiny. Díky vám. Díky každému, kdo přispěl. Tři měsíce makal pro Ukrajinu. Podle jeho operátora s přezdívkou Ikar absolvoval nejméně dvě bojové cesty denně. Na pozice vozil jídlo, vodu, léky, munici a všechno, co kluci potřebovali, aby tam vydrželi a přežili. Zpátky vozil raněné. Někoho, na koho doma čeká máma, žena nebo děti. A převážel i těla padlých spolubojovníků. Aby je rodiny mohly pohřbít a rozloučit se s nimi. I takovou těžkou službu náš Taras dělal. Hodně pomáhal klukům od dronů Vampire. Zásoboval je, jezdil za nimi tam, kam se člověk vydává s vědomím, že se nemusí vrátit. Byl pracovitý, spolehlivý. Prostě jejich železný parťák. Rusům byl pořádně v krku. Opakovaně se ho pokoušeli zničit. Dlouho jim unikal a jezdil dál. Včera se už nevrátil. Podle zprávy od jednotky na něj při cestě zpátky z pozic číhal ruský dron řízený přes optické vlákno. Tentokrát Taras zásah nevydržel. Díkybohu právě nevezl žádného raněného. Nikomu z našich kluků se nic nestalo. Odneslo to jen železo. Jenže když víte, co všechno tohle železo pro lidi udělalo, těžko se na něj díváte jako na obyčejný stroj. Pluk měl jediného BUCEFALA. Teď nemá žádného. A kluci už prosí o dalšího. Vědí totiž nejlíp, kolik dřiny a nebezpečných cest za ně Taras zvládl. Tohle dokázala vaše pomoc. Tři měsíce zásobování. Odvozy raněných. Cesty, na které místo člověka vyjel stroj. Za tím vším jste i vy. Děkuju vám. ❤️ Teď ve Future for Ukraine vybíráme na další čtyři BUCEFALY pro záchranu raněných. Prosím, pomozte nám je dostat ke klukům. Příspěvkem, sdílením, tím, že o sbírce řeknete dál. Taras už do terénu nevyjede. Ale další železní parťáci díky nám všem můžou. A někdo se díky nim může vrátit domů živý. 🇺🇦 donio.cz/drony-pro-zachranu-…

Jmenoval se Taras. Byl ze železa, ale kluci ho vzali za svého. Dnes mi přišly fotky, na kterých už je zničený. A přiznám se vám — bolí mě se na ně dívat. 💔 V půlce července jsme tohoto pozemního drona BUCEFAL předali 35. sumskému pluku Národní gardy Ukrajiny. Díky vám. Díky každému, kdo přispěl. Tři měsíce makal pro Ukrajinu. Podle jeho operátora s přezdívkou Ikar absolvoval nejméně dvě bojové cesty denně. Na pozice vozil jídlo, vodu, léky, munici a všechno, co kluci potřebovali, aby tam vydrželi a přežili. Zpátky vozil raněné. Někoho, na koho doma čeká máma, žena nebo děti. A převážel i těla padlých spolubojovníků. Aby je rodiny mohly pohřbít a rozloučit se s nimi. I takovou těžkou službu náš Taras dělal. Hodně pomáhal klukům od dronů Vampire. Zásoboval je, jezdil za nimi tam, kam se člověk vydává s vědomím, že se nemusí vrátit. Byl pracovitý, spolehlivý. Prostě jejich železný parťák. Rusům byl pořádně v krku. Opakovaně se ho pokoušeli zničit. Dlouho jim unikal a jezdil dál. Včera se už nevrátil. Podle zprávy od jednotky na něj při cestě zpátky z pozic číhal ruský dron řízený přes optické vlákno. Tentokrát Taras zásah nevydržel. Díkybohu právě nevezl žádného raněného. Nikomu z našich kluků se nic nestalo. Odneslo to jen železo. Jenže když víte, co všechno tohle železo pro lidi udělalo, těžko se na něj díváte jako na obyčejný stroj. Pluk měl jediného BUCEFALA. Teď nemá žádného. A kluci už prosí o dalšího. Vědí totiž nejlíp, kolik dřiny a nebezpečných cest za ně Taras zvládl. Tohle dokázala vaše pomoc. Tři měsíce zásobování. Odvozy raněných. Cesty, na které místo člověka vyjel stroj. Za tím vším jste i vy. Děkuju vám. ❤️ Teď ve Future for Ukraine vybíráme na další čtyři BUCEFALY pro záchranu raněných. Prosím, pomozte nám je dostat ke klukům. Příspěvkem, sdílením, tím, že o sbírce řeknete dál. Taras už do terénu nevyjede. Ale další železní parťáci díky nám všem můžou. A někdo se díky nim může vrátit domů živý. 🇺🇦 donio.cz/drony-pro-zachranu-…

Leonid přijel do Lázní Darkov s manželkou Majou a tehdy tříletou dcerkou Elizavetou. Když jsem četl jeho příběh, nejvíc ve mně nezůstalo číslo 58 operací, které měl za sebou. Zůstala ve mně představa té malé holčičky, která mohla mít tátu konečně chvíli vedle sebe. V bezpečí. Bez zvuku ostřelování. Leonid je pyrotechnik. Při jednom z ruských útoků byl těžce zraněn a zdravotníci se k němu kvůli palbě dostali až po osmi hodinách. V jeho těle zůstal kov, na těle jizvy. A přesto v Darkově žertoval, chodil na procedury a mluvil o tom, co by chtěl dělat dál. Po léčbě se chtěl vrátit na Ukrajinu a pomáhat s civilním odminováním. V roce 2023 jsme mu díky našim dárcům pomohli dostat se na rehabilitaci v Česku. Nemohu tvrdit, jak se jeho život vyvíjel potom. Vím ale, proč tuhle práci děláme: aby raněný člověk dostal čas a péči, které potřebuje, a mohl znovu přemýšlet o své budoucnosti. Leonid nebyl poslední, kdo takovou pomoc potřeboval. Prosím, pomozte nám zajistit rehabilitaci dalším ukrajinským vojákům: futureforukraine.eu/donation…

Leonid přijel do Lázní Darkov s manželkou Majou a tehdy tříletou dcerkou Elizavetou. Když jsem četl jeho příběh, nejvíc ve mně nezůstalo číslo 58 operací, které měl za sebou. Zůstala ve mně představa té malé holčičky, která mohla mít tátu konečně chvíli vedle sebe. V bezpečí. Bez zvuku ostřelování. Leonid je pyrotechnik. Při jednom z ruských útoků byl těžce zraněn a zdravotníci se k němu kvůli palbě dostali až po osmi hodinách. V jeho těle zůstal kov, na těle jizvy. A přesto v Darkově žertoval, chodil na procedury a mluvil o tom, co by chtěl dělat dál. Po léčbě se chtěl vrátit na Ukrajinu a pomáhat s civilním odminováním. V roce 2023 jsme mu díky našim dárcům pomohli dostat se na rehabilitaci v Česku. Nemohu tvrdit, jak se jeho život vyvíjel potom. Vím ale, proč tuhle práci děláme: aby raněný člověk dostal čas a péči, které potřebuje, a mohl znovu přemýšlet o své budoucnosti. Leonid nebyl poslední, kdo takovou pomoc potřeboval. Prosím, pomozte nám zajistit rehabilitaci dalším ukrajinským vojákům: futureforukraine.eu/donation…

❤️ Člověk, který leží raněný na frontě, má doma někoho, kdo čeká. Mámu. Ženu. Děti. A v tu chvíli si všichni přejí jediné: aby se vrátil živý. Jenže dostat ho do bezpečí může znamenat vystavit palbě další lidi. Právě proto vybíráme na 4 pozemní kolové drony BUCEFAL. Na stroje, které mohou odvézt raněné a snížit riziko pro jejich zachránce. Co BUCEFAL dokáže podle výrobce? ▪️ Přepravit až dva raněné současně na evakuační platformě. ▪️ Unést až 300 kg nákladu — může přivézt zdravotnický materiál, vodu i potřebné vybavení. ▪️ Na jedno nabití ujet až 60 km na pevném povrchu nebo 55 km v terénu. ▪️ Jet rychlostí až 12 km/h na pevném povrchu a 9 km/h mimo něj. ▪️ Díky dálkovému ovládání umožňuje obsluze zůstat mimo bezprostřední nebezpečí. Rádiové spojení má uvedený dosah 4–5 km na otevřeném prostranství a 2–3 km v členitém terénu. ▪️ Podporuje také spojení přes Starlink či LTE podle výbavy a dostupnosti sítě. ▪️ Má tažné zařízení; výrobce uvádí možnost táhnout více než 800 kg. ▪️ Lze jej doplnit ochranným pancéřovým krytem pro raněné. ▪️ K přepravě samotného stroje stačí mikrobus nebo přívěs. Za těmi čísly si představte konkrétního člověka. Někoho, kdo se vlastními silami nedostane pryč. A kamarády, kteří ho tam nechtějí nechat. BUCEFAL sám nikoho neošetří. Může ale pomoci dostat raněného k těm, kteří to dokážou. A právě na tom může záviset celý jeho další život. 🙏 Pomozte nám pořídit čtyři BUCEFALY. Přispějte, pokud můžete. A pošlete sbírku dál — třeba právě díky vám přispěje někdo další. donio.cz/drony-pro-zachranu-…