Pro velký zájem doplňuji. Toto jsou ta boží muka u Č. Žlebů na Šumavě, při jejichž opravě nás přepadli pohraničníci se samopaly a nařkli nás, že tu zakládáme "mrtvou schránku". Stavbičku z r. 1873 pak skáceli do příkopu. Dnes krásně opravená zdobí Zlatou stezku z Bavor do Čech.
Díky, Davide. Díky, Stanislave. Sčítání pozitivní energie a stavění mostů porozumění a přátelství je jedinou medicínou, která je schopná uzdravit svět nemocný rozdělením a nenávisti. Be a Mensch!
„Jarmulka či zucchetto,
různé víry, jedno motto:
Be a Mensch!“
Bylo mi ctí společně s mým milým přítelem, pražským arcibiskupem @pribylst, vést společnou modlitbu smíření v liberecké Stavbě smíření - na místě, kde nacisté během Křišťálové noci v roce 1938 vypálili synagogu a kde dnes vedle sebe stojí nová synagoga a knihovna @KnihovnaLiberec.
Bylo to mimořádně silné a osobní setkání. Připomněli jsme si tragické osudy, ale také příběh přátelství posledního předválečného libereckého rabína Emila Hoffmanna a posledního předválečného demokratického starosty Liberce, českého Němce Karla Kostky, kteří i v temných časech dokázali společně čelit nenávisti.
Skutečné smíření totiž neznamená zapomenout na minulost ani odpouštět jménem těch, kteří už nemohou promluvit. Znamená to mít odvahu poznávat pravdu, naslouchat druhým a společně se stavět proti bezpráví s vědomím, že to má smysl.
Nemusíme sdílet stejnou víru, abychom sdíleli stejné odhodlání hájit lidskost. Be a Mensch!
📖 Více o našem setkání:
dltm.cz/zpravy-z-dieceze/spo…
📜 Celá moje promluva:
dltm.cz/neprehlednete/promlu…
Za dveřmi vedoucími na tuto chodbu čb. klášterního kostela jsem v 80. letech načapal estébáka, jak odposlouchával při mši. Po odhalení rychle zmizel. Tehdy to tu nebylo tak krásně opravené. Ale byl to ostrov pozitivní jinakosti v moři komunistické šedi. A to režim štvalo.
Koukám, že příběh s pohraničníky zaujal. Když mě estébáci v 80. letech otravovali i doma a hrozili domovní prohlídkou, do tohoto čb.kostela jsem nosil pašované knihy ze Západu a ukrýval je pod duté sochy. Jednou za mnou kdosi běžel a já pak čekal v zamčeném kostele několik hodin.
Nejabsurdnější otázka, kterou jsem před 17. 11. '89 dostal, byla: Kam se to koukáte? Vyštěkl jí na mě pohraničník se samopalem, když jsem svému kamarádovi přes ostnaté dráty železné opony ukazoval věž kostela v sousední bavorské vsi na Šumavě. Dnes vypadá hranice takto, viz foto.
17. 11. Den obnovené svobody. Nenáviděný komunistický režim padl. Svoboda je úžasným prostorem, v němž je nám dáno už 37 let žít. Tento prostor je ale třeba vyplňovat. O to čím jej vyplníme, vedeme soutěž, někdy i ideové souboje. To je demokracie, kterou je třeba stále hájit.
Letná 4:36. Občanská společnost se probouzí. Díky všem, kdo jste součástí této renesance občanské odpovědnosti a aktivity ve prospěch zdravější společnosti. Jsem zastáncem dialogu a hledání kompromisu. Ale jsou i limity, přes které nelze jít. 4:36 je jedním z nich.
1/5 našich spoluobčanů se podle jednoho průzkumu domnívá, že by se jim žilo lépe, kdyby komunismus nepadl. Já jsem šťastný, že padl. Uvítal bych ale, kdyby mi někdo z nich třeba sdělil své důvody. Nerozumím totiž tomu, jak někdo může ještě dnes tento neúspěšný projekt obhajovat?
Připomínka 3. výročí úmrtí knížete Karla Schwarzenberga ve mně evokovala vzpomínku na ukrajinskou vlajku namalovanou na stěně Schwarzenberského paláce ve Vídni. Stěna je hned za památníkem Rudé armády a patří k paláci. Schwarzenberská tradice protestu proti diktátorům pokračuje.
Svatořečení Anežky Přemyslovny 12. 11. 1989 v Římě bylo předznamenáním osvobození naší země z obručí komunismu. Tak nějak to prorokovala jedna středověká legenda. Tak se to i stalo. Princezna ze 13. stol. ovlivnila život své vlasti ve stol. 20. Hlavně si to ale dál nepokazit.
Sčítání pozitivní energie je v současném atomizovaném světě činnost navýsost záslužná. Aktivitami, které směřují ke stavění mostů a spolupráci napříč filozofickými či náboženskými směry, se zabývá konference, která se v těchto dnech koná na MZV v Praze. Skvělý počin. Díky za něj.
Na sv. Martina z Tours (11.11.), římského vojáka ze 4. stol., který konvertoval ke křesťanství a proslul svým milosrdenstvím, připadá i konec WW1 r. 1918. Rotunda sv. Martina na pražském Vyšehradě přežila mnohé války a bouře a o potřebě křesťanského milosrdenství svědčí dodnes.
Není mnoho vůdčích osobností dnešního světa, které by dokázaly spojit takové množství lidí pozitivním poselstvím, jako papež Lev. Na mši v Buenos Aires přišlo na 2,5 mil. lidí. Kdo si toto před 2 tis. lety, když křesťanství vznikalo, asi dokázal představit?
Tragédie "Křišťálové noci" varuje. 9. 11. 1938 došlo v Německu a v nacisty okupovaných zemích, včetně obsazeného čs. pohraničí, k obrovskému protižidovskému pogromu. O život přišly desítky osob, přes 7000 obchodů bylo zničeno a na 100 synagog vypáleno. Foto: synagoga v Opavě.
K bitvě na Bílé hoře došlo 8. 11. 1620. Střetly se zde síly stavovské zemské konfederace, Falckého kurfiřství a Saska-Výmarska proti Katolické lize a habsbursko-španělské koalici. Vzdorokrál Fridrich Falcký uprchl a vlády se ujal legitimní český král Ferdinand II. Habsburský.
Jsou data, která se do dějin zapsala černým písmem. K takovým patří i výročí bolševického puče v Rusku, 7.11. 1917. Totální rozvrat společnosti, hospodářský kolaps, hladomor a státní teror bylo to, co následovalo. Smutné je, že ani dnešní Rusko se z této temné kapitoly nepoučilo.
Znáte romantický příběh rožmberských snubních prstenů? 6. 11. 1611 zemřel Petr Vok z Rožmberka. Tím tento rod vymřel. Pochován je v rodové hrobce kláštera Vyšší Brod, viz foto. Prsten jeho ženy Kateřiny se skutálel na rakev Petra Voka, jakoby se oba prsteny chtěly znovu spojit.
"Rabín, kněz a černovláska", knižní novinka, která vznikla z rozhovorů kněze Marka Orko Váchy, rabína Davida Maxy a Kristiny Cysařové. Do literárního světa byla uvedena 4. 11. '26 ve Winternitzově vile v Praze. Sčítání pozitivní energie fandím. Těší mě, že jsem u toho mohl být.
Politický život v naší zemi člověku moc radosti nedělá, ale zdá se, že se možná začínají naplňovat Havlova slova z r. 2011, viz obr. Občanská společnost se probouzí a to je zdravé. A výsledek amerických voleb ukazuje, že ta stará dobrá Amerika snad také nepatří jen do dějepisu.






















