💰 Finanční gramotnost není jen o počítání. Jak ji rozvíjet ve výuce? Rozumět finančním informacím, porovnávat možnosti, posuzovat rizika a rozhodovat se v běžných životních situacích. To vše patří k dovednostem, které žáci potřebují nejen ve škole, ale také v každodenním životě. Česká školní inspekce nyní rozšířila nabídku materiálů na portálu Kvalitní škola o nové úlohy a pracovní listy zaměřené na matematickou a zejména finanční gramotnost. Materiály: 🔹vycházejí z mezinárodního šetření PISA 2022, 🔹jsou vytvořené pro potřeby českých základních a středních škol, 🔹zohledňují standard finanční gramotnosti, 🔹nabízejí učitelům konkrétní inspiraci pro práci se žáky. 📄 Cílem je podpořit rozvoj dovedností, které žákům umožňují využívat matematické znalosti a finanční informace při praktickém rozhodování. Nové pracovní listy i další materiály jsou dostupné zde kvalitniskola.cz/Ulohy-a-mat… #ČŠI #PISA

📚 Od výsledků mezinárodních šetření ke konkrétní inspiraci pro výuku Mezinárodní šetření, jako je PISA, nepřinášejí pouze informace o výsledcích žáků. Jejich úlohy mohou být také užitečným podkladem pro rozvoj znalostí a dovedností přímo ve školách. Na portálu Kvalitní škola proto Česká školní inspekce zpřístupňuje uvolněné úlohy a materiály určené učitelům základních a středních škol. Co zde najdete? 🔹Komentované úlohy vycházející z mezinárodních šetření. 🔹Pracovní listy a další materiály využitelné ve výuce. 🔹Inspiraci pro rozvoj matematických, finančních, přírodovědných a čtenářských dovedností. 🔹Materiály pro první a druhý stupeň základních škol i pro školy střední. 🔗 Úlohy mohou sloužit nejen k procvičování znalostí, ale také k rozvoji schopnosti žáků uvažovat, hledat řešení a využívat naučené postupy v různých souvislostech. Materiály jsou volně dostupné zde kvalitniskola.cz/Ulohy-a-mat… #ČŠI #PISA

🧩 Zvládli byste úlohy z mezinárodního šetření PISA lépe než školáci? Zkuste si to PISA nesleduje pouze to, co si patnáctiletí žáci zapamatovali ve škole. Zjišťuje především, zda dokážou své znalosti a dovednosti využívat při řešení problémů v různých situacích. Jak například pracují s informacemi v textu, používají matematiku nebo uplatňují přírodovědné poznatky? Vyzkoušet si to může i veřejnost. OECD zpřístupňuje vybrané uvolněné testové úlohy z oblasti čtení, matematiky a přírodních věd, a to interaktivně a v českém jazyce. 🔹Přečíst text a vyhodnotit informace. 🔹Využít matematiku při řešení praktického problému. 🔹Pracovat s přírodovědnými poznatky a vyvozovat závěry. 📚 Učitelé mohou navíc využít komentované úlohy, pracovní listy a další výukové materiály dostupné prostřednictvím portálu Kvalitní škola zde kvalitniskola.cz/Ulohy-a-mat… #ČŠI #PISA #OECD

⏰ Odklady školní docházky: důležitá je i návaznost vzdělávání Podíl dětí s odkladem školní docházky meziročně klesl, podle výroční zprávy ČŠI za školní rok 2024/2025 však zůstává vysoký. Jaké souvislosti za tím stojí? Zpráva obrací pozornost k tomu, jak mateřské školy rozpoznávají vzdělávací potřeby dětí, jak s těmito poznatky pracují a jak spolupracují se základními školami. Právě v těchto oblastech inspekce nachází prostor pro zlepšení. Která zjištění a doporučení stojí za pozornost? 🔹V některých mateřských školách se poznatky o výsledcích a pokroku dětí nedostatečně využívají při plánování vzdělávání. 🔹ČŠI doporučuje důsledněji využívat pedagogickou diagnostiku k přizpůsobení vzdělávání potřebám jednotlivých dětí. 🔹Doporučuje také posílit spolupráci mateřských a základních škol při předávání informací a adaptaci dětí na školní prostředí. Debata o odkladech tak otevírá konkrétní otázky: Jak včas rozpoznat potřebu podpory? Jak na dosavadní rozvoj dítěte navázat v první třídě? A jak do spolupráce zapojit rodiče? ▶️ Podívejte se na souhrnné video k výroční zprávě, kde představujeme hlavní zjištění a doporučení, která nabízejí podněty k přemýšlení o začátku školní docházky i dalších tématech českého vzdělávání. Podrobnosti jsou na YouTube kanálu zde youtube.com/watch?v=RszpsJT0… #ČŠI #vzdělávání

🔢 Úlohy, bádání a tvůrčí myšlení: co nabídne konference IPs DATA? Jak využít úlohy z mezinárodních šetření při výuce matematiky a přírodovědných předmětů? Jak pracovat s finanční gramotností? A jak dát žákům prostor pro tvůrčí řešení? První konference IPs DATA propojí tato témata s praktickou inspirací pro školy. Mezi vystupujícími budou také tři kolegové z České školní inspekce, jejichž práce zahrnuje analýzu vzdělávacích výsledků, didaktiku i zkušenosti přímo z výuky: 🔹Libor Klement, národní koordinátor šetření TIMSS. Zabývá se hodnocením výsledků v matematice a přírodovědě a v rámci šetření PISA také tvůrčím myšlením. Má zkušenosti jako učitel i ředitel školy. 🔹Michal Blaško, který se věnuje zjišťování přírodovědných dovedností v šetřeních TIMSS a PISA. Současně vyučuje integrované přírodovědné předměty na druhém stupni ZŠ a odborně se zaměřuje na didaktiku chemie a integrovanou přírodovědnou výuku. 🔹Lucie Bird, která analyzuje a interpretuje data z šetření PISA a ICILS. Zaměřuje se především na finanční a digitální gramotnost, včetně souvislostí s předlužeností a používáním sociálních médií. V odpoledním programu si můžete vybrat workshopy zaměřené na matematické a přírodovědné dovednosti, finanční gramotnost, badatelství nebo tvůrčí myšlení. Nabídnou konkrétní úlohy a náměty využitelné ve výuce. Přijďte se seznámit s kolegy z ČŠI a hledat inspiraci pro vlastní pedagogickou práci. MŠMT a ČŠI vás zvou do Brna — vyberte si z programu a přihlaste se do 16. října zde edu.gov.cz/1-konference-ips-… 📅 4. listopadu 2026, 9:00–17:00 📍Institut veřejné správy ECON MUNI, Lipová 41a, Brno 💻Dopolední část také online, odpolední workshopy pouze prezenčně. 📝Registrace do 16. října 2026. Účast je pro registrované zdarma.

📖 Od porozumění textu k práci s informacemi. I to se bude probírat na konferenci IPs DATA Jak rozvíjet čtenářské dovednosti v různých předmětech? Jak do výuky zapojit práci s informacemi a digitální kompetence? Na 1. konferenci IPs DATA dostanou tato témata prostor v odborném programu i v praktickém workshopu. Mezi vystupujícími budou tři kolegyně z oddělení mezinárodních šetření České školní inspekce. Seznamte se s jejich odborným zaměřením: 🔹Zuzana Janotová, národní koordinátorka šetření PIRLS. V ČŠI se od roku 2011 věnuje především mapování čtenářských dovedností žáků v šetřeních PIRLS a PISA. 🔹Denisa Tauberová, která se zaměřuje na čtenářské dovednosti žáků v šetřeních PIRLS a PISA a na datový management mezinárodních šetření. V oddělení mezinárodních šetření ČŠI působí od roku 2014. 🔹Barbora Halbová, národní koordinátorka šetření ICILS a ICCS. Její odborné zaměření zahrnuje čtenářskou a mediální gramotnost, počítačovou a informační gramotnost i občanské dovednosti. Odpolední workshop nabídne propojení čtenářství, informační gramotnosti a digitálních kompetencí. Součástí budou úlohy z mezinárodních šetření, materiály připravené pro české školy i inspirace pro rozvoj čtenářské kultury. Hledáte nové podněty pro práci s textem a informacemi ve výuce? Přijeďte na konferenci, kterou pořádají MŠMT a ČŠI. Využijte příležitost k setkání s odborníky, praktickým ukázkám a sdílení zkušeností. Prohlédněte si program a zaregistrujte se zde edu.gov.cz/1-konference-ips-… 📅 4. listopadu 2026, 9:00–17:00 📍Institut veřejné správy ECON MUNI, Lipová 41a, Brno 💻Dopolední část také online, odpolední workshopy pouze prezenčně. 📝Registrace do 16. října 2026. Účast je pro registrované zdarma.

👩‍🏫 Co pomáhá školám rozvíjet kvalitní výuku? Především učitelé Kvalita výuky souvisí také s tím, jakou podporu mají učitelé a jak škola pracuje na svém rozvoji. Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2024/2025 zdůrazňuje význam pedagogického vedení, spolupráce a profesního učení. Ve školách, jejichž vedení tyto oblasti systematicky podporuje, inspekce častěji zaznamenává výuku, která žáky aktivně zapojuje a přizpůsobuje se jejich rozdílným potřebám. Důležitou součástí obrazu jsou však i personální podmínky. Na co například zpráva upozorňuje? 🔹Stabilní pedagogické týmy a kvalitní vedení patří k významným podmínkám vzdělávání. 🔹Nedostatek kvalifikovaných učitelů v některých aprobacích a regionech omezuje možnosti škol zlepšovat výuku. 🔹Ředitelé vedle pedagogického vedení řeší také personální obtíže a rostoucí administrativní nároky. Zpráva proto zdůrazňuje potřebu soustavné podpory vedení škol. Pro další rozvoj je podstatné, aby školy měly podmínky doporučení skutečně zavádět do praxe. ▶️ Jak tyto poznatky souvisejí s každodenní výukou? Podívejte se na video k výroční zprávě a seznamte se se zjištěními, která mohou být podnětem pro spolupráci škol i komunikaci s rodiči, na YouTube kanálu zde youtube.com/watch?v=RszpsJT0… #ČŠI #vzdělávání

⚖️ Rovné šance: jakou roli hraje škola? Jak velký posun může žák během studia udělat? Inspekční data ukazují školy, jejichž žáci se mezi přijímací zkouškou a maturitou výrazně zlepšují. Výroční zpráva ČŠI tak upozorňuje na možnosti škol ovlivňovat vzdělávací dráhu svých žáků. Současně připomíná, že školy pracují v rozdílných podmínkách. Sociální a ekonomické zázemí žáků, stabilita učitelských týmů i kvalita vedení škol patří k významným faktorům, které se promítají do vzdělávání. Co mimo jiné ukazuje výroční zpráva za školní rok 2024/2025? 🔹U škol s výrazným zlepšením žáků zdůrazňuje kvalitní výuku, soustavnou podporu žáků a spolupráci učitelů. 🔹Upozorňuje na přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání a rozdílné podmínky škol. 🔹Doporučuje cílenou podporu škol působících v sociálně a ekonomicky náročném prostředí. Jak vytvářet příležitosti k úspěchu i pro žáky s méně příznivými výchozími podmínkami? Tato otázka se týká škol, jejich zřizovatelů i vzdělávací politiky. ▶️ V souhrnném videu představujeme hlavní poznatky výroční zprávy a doporučení pro další rozvoj českého vzdělávání. Podívejte se, jaké souvislosti stojí za pozornost při debatě o rovných šancích na YouTube kanálu zde youtube.com/watch?v=RszpsJT0… #ČŠI #vzdělávání

Jak využít výsledky mezinárodních šetření? Potkejte se k tomu s odborníky ČŠI Co nám výsledky českých žáků říkají o vzdělávání? Jaké souvislosti pomáhají odhalit dotazníky pro žáky, učitele a ředitele? A jak mohou školy tyto poznatky využít? Na 1. konferenci IPs DATA se můžete setkat s kolegy z České školní inspekce, kteří se mezinárodním šetřením a jejich interpretaci dlouhodobě věnují. MŠMT a ČŠI vás zvou 4. listopadu do Brna na společné hledání cest od výzkumných zjištění k jejich využití ve školách. Mezi vystupujícími budou: 🔹Josef Basl, vedoucí oddělení mezinárodních šetření ČŠI. Výsledkům žáků a zkušenostem učitelů a ředitelů se věnuje od roku 2005. Má za sebou také koordinaci české účasti ve vybraných cyklech šetření ICILS a TALIS. 🔹Simona Boudová, národní koordinátorka šetření PISA. Zaměřuje se na analýzu dat a dotazníkové zjišťování souvislostí, které doplňují obraz testovaných dovedností žáků. Dopoledne nabídne hlavní zjištění o žácích, učitelích a ředitelích i doporučení pro české prostředí. Odpolední workshopy se zaměří na rozvoj dovedností a praktickou práci s daty. Zajímá vás, jak mohou mezinárodní šetření podpořit přemýšlení o výuce a vedení školy? Přijďte diskutovat s odborníky a sdílet zkušenosti s dalšími účastníky. Prohlédněte si program a zaregistrujte se zde edu.gov.cz/1-konference-ips-… 📅 4. listopadu 2026, 9:00–17:00 📍Institut veřejné správy ECON MUNI, Lipová 41a, Brno 💻Dopolední část také online, odpolední workshopy pouze prezenčně. 📝Registrace do 16. října 2026. Účast je pro registrované zdarma.

📍 Co se stane s výsledky měření tělesné zdatnosti? Smyslem listopadového měření není pouze získat další soubor dat ani vydat závěrečnou zprávu. Zjištění mají přinést konkrétní zpětnou vazbu školám a pomoci lépe zaměřit podporu pohybu a tělesné zdatnosti dětí. Každá zapojená škola získá prostřednictvím aplikace FITPA výsledky jednotlivých aktivit a souhrnné údaje za své třídy a školu. Součástí výstupů bude také celkový ukazatel tělesné zdatnosti a zastoupení žáků v jednotlivých úrovních. Agregovaná data budou společným podkladem pro další práci České školní inspekce a resortů školství, zdravotnictví a sportu. Pomohou ukázat, kde děti potřebují více pohybových příležitostí, s jakými překážkami se školy setkávají a na která opatření je vhodné zaměřit podporu. Zjištění využijeme také při dalším rozvoji programu Aktivní škola a při cílení podpory prostřednictvím projektu KOMPAS. Souhrnné výsledky a jejich souvislosti s podmínkami ve školách zpracuje Česká školní inspekce do závěrečné zprávy na jaře 2027. Nejde o hledání „nejlepších“ a „nejhorších“ škol. Jde o společný podklad pro školství, zdravotnictví a sport a pro podporu dětí a škol tam, kde je nejvíce potřeba. #ČŠI #zdatnost #měření

🏃‍♀️ Koho se měření tělesné zdatnosti týká a co budou žáci absolvovat? Listopadové měření má přinést aktuální a srovnatelný obraz o tělesné zdatnosti žáků a jejím vývoji od předchozího zjišťování. Aby bylo možné výsledky mezi školami i v čase správně porovnat, proběhne podle jednotné metodiky a se stejnou sestavou pohybových aktivit. Zapojí se žáci: 🔹3. ročníků ZŠ 🔹7. ročníků ZŠ 🔹2. ročníků SŠ Ředitel školy může z celého měření nebo z jeho části uvolnit žáky, kteří jsou částečně či úplně uvolněni z tělesné výchovy, a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Žáci základních škol absolvují: 🔹skok daleký z místa 🔹sed–leh 🔹běh 4 × 10 metrů 🔹vytrvalostní člunkový běh Žáci středních škol absolvují sed–leh, skok daleký z místa a vytrvalostní člunkový běh. Běh 4 × 10 metrů u nich nahradí shyby nebo výdrž ve shybu. Nejde o sportovní soutěž ani zkoušku, za kterou by žáci dostávali známku. Výsledky jednotlivých aktivit pomohou zjistit, jak se vyvíjejí různé složky tělesné zdatnosti a ve kterých oblastech je potřeba větší podpora. Harmonogram aktivit si školy nastaví podle vlastních provozních možností v průběhu listopadu. #ČŠI #zdatnost #měření

🏃 V listopadu proběhne měření tělesné zdatnosti žáků Jde o meziresortní projekt propojující oblast školství, zdravotnictví a sportu. Česká školní inspekce zajistí měření a zpracování výsledků, získaná data ale nebudou sloužit pouze ČŠI. Školy dostanou vlastní zpětnou vazbu. Souhrnné výsledky budou společným podkladem pro další rozhodování a cílenou podporu pohybu a tělesné zdatnosti dětí. Nejde tedy o jednorázový sběr dat, který skončí závěrečnou zprávou. Cílem měření není děti známkovat, hodnotit jejich sportovní talent ani vytvářet žebříčky škol. Potřebujeme získat aktuální a srovnatelný obraz o tom, jak se tělesná zdatnost dětí vyvíjí, které její složky jsou silnější či slabší a kde děti a školy potřebují větší podporu. Součástí zjišťování bude také dotazník pro zapojené učitele. Zaměří se na podmínky pro pohyb ve školách, jejich vybavení a překážky, se kterými se učitelé setkávají. 🔐 Do aplikace FITPA se nebudou zadávat jména žáků ani data jejich narození. Každému žákovi škola přidělí vlastní číselný kód. Výsledky škol nebudou sloužit k veřejnému porovnávání ani sestavování žebříčků. Školy dostanou metodické materiály, videonávody i technickou podporu. Samotné měření proběhne v průběhu listopadu 2026. #ČŠI #zdatnost #měření

🧭 Čtyři z deseti českých žáků si nikdy nevytvářejí plán učení PISA 2025 nesleduje pouze to, co patnáctiletí žáci vědí a umějí. Zjišťuje také, zda mají motivaci učit se, dokážou vytrvat a umějí vlastní učení plánovat, hodnotit a přizpůsobovat. Výsledky českých žáků ukazují výrazné rezervy: 🔹55 % se rádo učí nové věci – o 14procentních bodů méně než v průměru OECD. 🔹42 % pracuje na úkolu tak dlouho, dokud není hotový – o 19procentních bodů méně než v OECD. 🔹60 % podle svého vyjádření snadno věci vzdává. 🔹53 % považuje učení nových věcí za nudu. Výrazný rozdíl je patrný také u strategií samostatného učení. Plán si často nebo velmi často vytváří jen přibližně pětina českých žáků. Naopak 41 % si plán učení nedělá nikdy nebo téměř nikdy, přibližně dvakrát více než v průměru OECD a EU. 📄 Nejde tedy jen o otázku píle nebo chuti učit se. Žáci potřebují konkrétní strategie, které jim pomohou stanovit si cíle, plánovat práci, sledovat vlastní pokrok, reagovat na chyby a včas požádat o pomoc. Tyto dovednosti nejsou samozřejmé. Škola je může a má systematicky rozvíjet. Více v Národní zprávě PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

🌍 Čeští žáci environmentálním problémům rozumějí. Méně už věří, že je mohou ovlivnit V environmentálních vědách dosáhli čeští patnáctiletí žáci 488 bodů – o 8 bodů více než průměr OECD a o 15 bodů více než průměr EU. PISA v této oblasti nesledovala jen znalosti o životním prostředí. Zjišťovala také, zda žáci dokážou pracovat s daty, hodnotit důvěryhodnost informací, vysvětlovat dopady lidské činnosti a posuzovat možná řešení environmentálních problémů. Nadprůměrný výsledek ale ostře kontrastuje s postoji českých žáků. Jejich přesvědčení, že mohou přispět ke zlepšení životního prostředí, patří k nejnižším mezi zeměmi OECD a EU. Skeptičtější byli pouze žáci v Nizozemsku a Polsku. 🔹Jen 54 % českých žáků ví, jak spolupracovat s ostatními ve prospěch životního prostředí. V zemích OECD je to v průměru 68 %. 🔹Také důvěra ve schopnost společnosti účinně chránit životní prostředí je v Česku třetí nejnižší. 🔹20 % českých žáků uvedlo, že nikdy neslyšelo o problematice zvyšování podílu skleníkových plynů v atmosféře. 📄 Dobré výsledky v testu tedy samy o sobě nestačí. Vzdělávání by mělo žákům ukazovat, jak mohou své znalosti využít při rozhodování a jak lze environmentální problémy ovlivňovat individuálně i společným jednáním. Více v Národní zprávě PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

💻 Digitální úlohy českým žákům sedí. V PISA výrazně předčili průměr OECD i EU Programování, modelování, práce se zpětnou vazbou nebo hledání a opravování chyb. PISA 2025 nově zjišťovala, jak se patnáctiletí žáci dokážou učit a řešit problémy v interaktivním digitálním prostředí. Českým žákům se v této oblasti dařilo. Dosáhli 517 bodů, tedy o 17 bodů více než činí průměr zemí OECD a o 25 bodů více než průměr Evropské unie. Dobré výsledky potvrzuje také zastoupení žáků v jednotlivých dovednostních úrovních: 🔹72 % českých žáků dosáhlo alespoň třetí úrovně. Mají tedy základy potřebné k rychlému a efektivnímu řešení problémů v digitálním prostředí. 🔹30 % žáků dosáhlo dvou nejvyšších úrovní. Dokážou navrhovat propracovaná řešení, vytvářet efektivní programy bez zbytečných kroků a spolehlivě odhalovat a odstraňovat chyby. 📄 Právě řešení problémů v digitálním prostředí patří k nejvýraznějším přednostem českých žáků. Důležité je tento potenciál dál rozvíjet a propojovat jej s učením napříč vzdělávacími oblastmi. Podrobnosti přináší Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

🧪 Vyhodnotit data čeští žáci umějí. Kriticky prověřit informace je pro ně těžší Přírodovědné dovednosti nejsou jen znalost vzorců, pojmů a zákonitostí. Patří k nim také schopnost navrhnout zkoumání, interpretovat důkazy, najít potřebné informace a posoudit, zda jsou jejich zdroje důvěryhodné. PISA 2025 odhalila mezi těmito dovednostmi českých žáků rozdíly: 🔹492 bodů získali při navrhování výzkumu a interpretování dat, 🔹490 bodů při vědeckém vysvětlování jevů, 🔹484 bodů při vyhledávání, vyhodnocování a využívání vědeckých informací. Ve všech třech oblastech byli čeští žáci bodově nad průměrem OECD. Práce s informacemi však představuje jejich relativně nejslabší stránku. Právě ta rozhoduje o tom, zda člověk dokáže porovnat různé zdroje, rozlišit vědecky podložené tvrzení od pouhého názoru, odhalit chybu v argumentaci a využít kvalitní informace při rozhodování. 📄 Školy proto potřebují rozvíjet kritickou práci se zdroji napříč vzděláváním. Nestačí žákům předkládat hotová data. Musejí dostávat příležitost informace samostatně hledat, porovnávat, ověřovat a obhajovat závěry důkazy. V digitálním prostředí a při používání AI jde o stále důležitější součást vzdělávání. Podrobnosti přináší Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

🎓 V Česku stále velmi záleží na tom, kterou školu žák navštěvuje PISA 2025 ukazuje výrazné rozdíly mezi vzdělávacími drahami. Zatímco na víceletých a čtyřletých gymnáziích dosáhli téměř všichni žáci alespoň základní úrovně přírodovědných dovedností, na základních školách pod ní zůstala téměř třetina patnáctiletých. V nematuritních oborech středních škol šlo dokonce o polovinu žáků. Velké rozdíly mezi školami nejsou v mezinárodním srovnání samozřejmostí. V České republice představují 44 % celkových rozdílů ve výsledcích žáků, zatímco průměr OECD činí 31 %. Samotný druh školy není jednoduchou příčinou výsledku. Promítají se do něj předchozí vzdělávací dráha, výběr žáků, jejich rodinné zázemí, složení školy i podmínky, ve kterých výuka probíhá. Zjištění ale upozorňují na podstatné riziko: možnosti žáka rozvíjet své znalosti a dovednosti u nás stále příliš souvisejí s tím, kam jeho vzdělávací cesta směřovala. 📄 Cílem proto nemůže být jen zvyšování celkového průměru. Potřebujeme zmenšovat rozdíly mezi školami a cíleně podporovat ty, ve kterých se soustřeďuje více žáků ohrožených neúspěchem. Podrobnosti přináší Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

🏫 Mají čeští žáci pocit, že do své školy skutečně patří? Škola není jen místem, kde žáci získávají znalosti. Důležité je také to, zda se v ní cítí přijímaní, mají se na koho obrátit a vidí smysl toho, co se učí. PISA 2025 ukazuje, že právě v těchto oblastech má české školství výrazné rezervy. Přestože 72 % českých patnáctiletých žáků uvádí, že mají pocit, že do školy patří, celkový ukazatel jejich vztahu ke škole – v šetření označovaný jako index sounáležitosti – je třetí nejnižší mezi zapojenými zeměmi OECD a EU. Hůře dopadly pouze Spojené státy a Nový Zéland. PISA 2025 zároveň ukazuje, že: 🔹22 % žáků se ve škole cítí jako outsider nebo odstrčený, 🔹23 % se cítí nepatřičně a mimo dění, 🔹53 % má pocit, že je škola příliš nepřipravila na dospělý život – v roce 2022 to bylo 45 %. Slabší je také vnímaná podpora při výuce přírodovědných předmětů. Pravidelný zájem učitele o pokrok každého žáka uvádí 46 % českých žáků oproti 64 % v EU. Pomoc s učením vnímá 52 % žáků, zatímco evropský průměr činí 71 %. Učitele navíc v případě potřeby požádá o pomoc jen 64 % českých žáků oproti 77 % v průměru OECD. 📄 Nejde jen o to, zda žáci ve škole fyzicky jsou. Potřebují vědět, že do ní patří, mohou požádat o pomoc a to, co se učí, má význam pro jejich další život. Podrobnosti přináší Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

🎯 Co je potřeba změnit, aby se výsledky českých žáků zlepšovaly? PISA 2025 nepřináší pouze výsledky. Ukazuje také oblasti, na které by se měla zaměřit další podpora škol a žáků. Významnou výzvou je například vysoký podíl žáků, kteří nedosahují ani základní dovednostní úrovně. V matematice jde téměř o tři z deseti patnáctiletých žáků. Tito žáci mohou mít potíže využívat základní znalosti a dovednosti v dalším studiu i běžném životě. Česká školní inspekce proto doporučuje zejména: 🔹systematicky rozvíjet základní gramotnosti napříč předměty, 🔹lépe přizpůsobovat výuku rozdílným potřebám žáků, 🔹včas rozpoznávat žáky ohrožené školním neúspěchem a nabídnout jim cílenou pomoc, 🔹více podporovat školy působící v náročnějších podmínkách, 🔹posilovat bezpečné školní klima a pocit sounáležitosti žáků se školou, 🔹rozvíjet motivaci, vytrvalost a samostatnost při učení, 🔹využívat digitální technologie pedagogicky smysluplně, přiměřeně a s důrazem na kritické posuzování informací. 📄České školství má v mezinárodním srovnání stále na čem stavět. Hlavním úkolem však není pouze zvýšit průměrné skóre, ale vytvořit podmínky, ve kterých může škola rozvíjet potenciál každého dítěte bez ohledu na jeho rodinné zázemí. Podrobnosti ukazuje Národní zpráva zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

📉 Nad průměrem OECD. Máme tedy důvod ke spokojenosti? Úplně ne Výsledky PISA 2025 ukazují, že čeští patnáctiletí žáci dosahují v přírodních vědách, matematice i čtení nadprůměrných výsledků. Samotné postavení v mezinárodním srovnání ale nevypovídá o celém stavu českého vzdělávání. Výsledky českých žáků dlouhodobě klesají. Od roku 2022 se statisticky významně zhoršily v matematice a čtení. Pokles výsledků současně zaznamenala také řada dalších zemí, a relativní postavení České republiky proto zůstává nadprůměrné. Výsledky navíc stále výrazně souvisejí s rodinným zázemím a navštěvovanou školou. Rozdíl mezi socioekonomicky zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky činí 96 bodů. 📄 PISA proto není jen mezinárodním srovnáním. Ukazuje především, zda vzdělávací systém dokáže rozvíjet potenciál všech žáků – a právě v tom má Česká republika stále značné rezervy. Podrobnosti ukazuje Národní zpráva zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD