O co ve skutečnosti jde v "rozpočtové kauze": 1) Fialova vláda před volbami připravila rozpočet s nerealisticky nízkým schodkem, aby zvýšila své šance na volební úspěch. 2) Ještě před volbami rozpočet dostala stará Sněmovna. 3) Pár dnů po volbách Fialova vláda přiznala, že v rozpočtu chybí desítky miliard na připravené dopravní stavby. 4) Pokud by tyto desítky miliardy řádně zahrnula, vážně hrozí, že sama poruší zákon o rozpočtové odpovědnosti. 5) Jestliže by rozpočet předkládala nové Sněmovně, musela by ony desítky miliard zahrnout, a porušit zákon o rozpočtové odpovědnosti. Cejch rozpočtově neodpovědné vlády by ulpěl na ní. 6) Zároveň uchystala svého druhu past nové vládě. Protože ta, pokud dopravní stavby zahrne do svého rozpočtu, riskuje, že poruší zákon o rozpočtové odpovědnosti. 7) Toho by zřejmě nová opozice, někdejší Fialova vláda, využila k nařčení vlády nové, že není rozpočtově odpovědná. 8) Podstatná část veřejnosti by patrně skutečně uvěřila tomu, že nová vláda není rozpočtově odpovědná kvůli výdajům na rozmáchlé předvolební sliby, i když by ve skutečnosti šlo jen o to, že řádně zahrnula výdaje, které měla zahrnout už vláda předchozí.