48.Snídaně za čtyři kila Bylo osm patnáct a bistro U Šilhavý kočky praskalo ve švech. Místnost hučela hovorem a cinkáním příborů. Mack vešel, rozhlédl se a u baru našel Bennyho. Přisedl si. Pajdavá Lilly před něj postavila kávu. Mack se zavrtěl na stoličce. „Co se tu děje?“ „Úředníci,“ řekla Lilly. „Stávkujou.“ Mack se zadíval na transparenty opřené u zdi. „Viděls jejich objednávky?“ ucedil Benny. „Každá tak za čtyři kila.“ „Když na to maj.“ „Macku, viděls tu někdy někoho snídat za čtyři kila?“ Lilly se ušklíbla. „Oni to neplatěj. Zatáhne to město.“ Bennymu sjely koutky. „Kdože?“ „Starosta. Poslal je sem, aby mu nepřekáželi před radnicí.“

47.Strach Bistro U Šilhavý kočky se zaplnilo a v osm patnáct jim Lilly přinesla kávu. Mack civěl do šálku a duchem byl úplně jinde. „Všechno v pohodě?“ staral se Benny. Mack pomalu zvedl hlavu. „Potřebuju prachy.“ „Aha. Kolik?“ „Šest mega. Poradíš?“ „Banka.“ „Ne. Maj tvrdý úroky.“ „To mají.“ „Pravidelný splátky. Furt ti dejchaj na záda.“ „Přesně tohle dělaj.“ „Ručíš barákem, kterej ti dělá domov.“ „Pravda.“ „Furt se jen bát.“ „Přesně.“ „Ty vole, tak proč mě posíláš do banky?“ „Půjč si sto mega,“ řekl Benny a napil se kafe. Mack vytřeštil oči. „Šílíš? Proč?“ „Pak se budou bát oni.“

46.Měna budoucnosti Bylo osm patnáct, když jim pajdavá Lilly, servírka z bistra U Šilhavý kočky, přinesla kávu. Mack se rozmáchl rukou. „Včera jsem četl ve Finančním mágovi o kryptoměnách.“ „Hm.“ „Hele, podle mě to má smysl.“ „Asi jo,“ opáčil Benny. „Bez banky, rychlé převody, dostupné odkudkoliv.“ „Pravda.“ „Je to měna budoucnosti.“ „Jasně že je.“ „Kdo ji nemá, jako by ani nebyl.“ „Hm.“ Lilly zaslechla kus rozhovoru a přisunula se ke stolu. „Ty jdeš do krypta?“ „Jasně.“ Lilly se ušklíbla. „A budeš investovat?“ „Mám to v plánu.“ Lilly nastavila Mackovi dlaň. „Tak nejdřív zatáhni tu sekeru od minula.“

45.Dva kelímky V osm patnáct bylo bistro U Šilhavý kočky pořád zavřené. Mack přecházel před vchodem jako hladový pes a nakukoval do oken. Za zády se mu objevil Benny. „Co je?“ Mack pokrčil rameny. „Bouchal jsem, ale nic.“ Benny přitiskl obličej ke sklu a dlaněmi si zastínil oči. „Divný.“ „Neslintej mi na sklo,“ zavrčela Lilly. Stála ve dveřích s hadrem v ruce. „Dneska jen z okýnka,“ procedila mezi zuby. Dveře zase zabouchla. Vzápětí se otevřelo výdejní okno a na parapetu přistály dva kelímky s kávou. Mack s Bennym položili drobné na okenní rám. Benny k Lilly zvědavě zvedl obočí. „Žloutenka,“ pronesla. Oba kelímky dopadly na zem.

44.Jackpot Bylo osm patnáct a Bistro U Šilhavý kočky se zaplnilo štamgasty. Pajdavá Lilly jim přinesla kávu. „Ve snu jsem trefil jackpot,“ pronesl Mack. „Kdy?“ „Tenhle pátek.“ „Kolik?“ „Pět set mega.“ Benny uznale kývl. „Macku! To by byla rána.“ „Mně povídej. Sebralo mě to.“ „Jak to myslíš?“ „No, v tom snu. Řešil jsem, co všechno s těma prachama udělám. Až jsem se celej opotil.“ „Chápu. Taky bych byl.“ „Nějaký mega nechám i tobě, buď v klidu.“ „Díky kámo. A… Pamatuješ si ta čísla?“ „Ne, ale v tom snu jsem si je napsal na kus papíru.“ „Macku!“

43.Ticho u Šilhavý kočky Bylo osm patnáct a pršelo. V bistru U Šilhavý kočky bylo ticho. Lilly jim donesla objednávku a zarazila se. Mack pozoroval, jak se v kalužích dělají bubliny, Benny civěl do hrnku. „Co je? Vy dva spolu nemluvíte?“ Benny vzhlédl od kávy a pokrčil rameny. „Pohádali jste se?“ zeptala se Macka. Místo odpovědi jí věnoval smutný pohled. Ušklíbla se a zalezla za bar. Začala leštit skleničky, ale koutkem oka je pořád pozorovala. Pak vzala ze dřezu hadr a hodila ho po Mackovi. Přistál mu na hlavě. „Lilly, co to děláš?“ zavrčel a hodil hadr zpátky. Benny se usmál. „Prohráls. Platíš.“

42.Tvrdej byznys Bylo osm patnáct a pajdavá Lilly jim nepříliš ochotně přinesla kávu. V bistru U Šilhavý kočky byli dnes kupodivu sami. Mack se rozhlédl po místnosti. „Kde jsou všichni?“ „Kde asi. V podniku na rohu Desátý,“ zavrčela Lilly a hodila hadr na bar. „Udělej něco,“ prosil Mack. Benny pokrčil rameny. „Byznys je tvrdej. Profituj, nebo chcípni.“ Mack zavrtěl hlavou. „S tím se nehodlám smířit.“ Otočil se na Lilly. „Udělám cokoliv.“ „Jo?“ „Jasně.“ „Tak na. Tady je faktura za plyn.“ Mack očima přejel částku. „No…“ „Klid. Dělá si z nás prdel,“ řekl Benny a odhlédl od cedule za barem: SANITÁRNÍ DEN.

41.Rituál Bylo osm patnáct a v bistru U Šilhavý kočky pajdavá Lilly zvedala židle na stoly. Oblohu pokryly mraky. „Katastrofa,“ ucedil Mack a bezradně postával před bistrem. „Bude lejt,“ zavrčela Lilly. Právě přicházel Benny. Pohlédl na oblohu a potom na židle vyskládané na stolech. „Macku, pojď dovnitř.“ „Rituál je jako pevnej zákon. Jinak bude den naprd.“ Benny pokrčil rameny a zmizel v bistru. Lilly se ušklíbla. „Jak chceš.“ U posledního stolu nechala jednu židli dole. Mack se na ni posadil. „Dej mi kafe, Lilly.“ „Když leje, sem kafe nenosim,“ odsekla. Bouchla dveřmi a z nebe spadly první kapky.

40.Konkurz V osm patnáct bylo v bistru U Šilhavý kočky plno a Lilly přinesla kávu. Mack roztáhl na stole noviny. „Á hele. Konkurz na herce do hlavní role.“ „Hm.“ „Denní honorář deset tisíc.“ Benny uznale kývl. „Tak to je slušný.“ „Bez nutnosti pamatovat si scénář.“ „Cože?“ „Jo. Píšou to tady.“ „To je divný, ne?“ „Nepřijde mi.“ „A co tam píšou ještě?“ „No… diskrétnost zaručena.“ „Tak tohle už divný je.“ „Možná. Ale přihlásím se.“ „Chceš hrát ve filmu, kterej nemá scénář?“ „Klidně.“ „Je tam jméno studia?“ „Ne. Jen číslo.“ Benny sáhl do kapsy a hodil na stůl modrou tabletu. „Tohle budeš potřebovat.“

39.Zeptat se V osm patnáct bylo v bistru U Šilhavý kočky plno. Lilly jim přinesla kávu. Benny počkal, až se Mack posadí, a spustil: „Hledal jsem v garáži vercajk. Ty jsi ho odnesl?“ Mack pokýval hlavou. „Jo, ale neodnesl. Půjčil.“ „Nezeptal ses.“ „Nebyl jsi doma.“ Benny si vzdychl. „Macku, mám tě rád, ale tohle mi nedělej. Tu bednu jsem skoro hodinu hledal.“ „Už jsem ti ji vrátil na ponk.“ „Hm. Ale stejně. Proč se mě normálně nezeptáš? Půjčil bych ti ho.“ „Jo?“ „Jasně že jo. Klidně se mě zeptej.“ „Dobře,“ řekl Mack a nadechl se. „Benny, půjčil bys mi nářadí?“ „Ne.“

38.Životní styl Bylo osm patnáct a pajdavá Lilly, servírka z Bistra U Šilhavý kočky, jim přinesla kávu. Mack loktem odsunul cukřenku a sáhl do kapsy. Vytáhl lahvičku, nakapal si do hrníčku tři kapky, zamíchal a způsobně se napil. Benny ho pozoroval přivřenýma očima. Mack zachytil jeho pohled. „To víš. Stévie. Lepší glykemický index.“ „Hm.“ „Nejlepší obrana proti inzulinové rezistenci.“ „Hm.“ „Je dobrý naslouchat svýmu tělu.“ „Hm,“ ucedil Benny a kývl směrem k Lilly. Mack zvedl ukazovák. „Doporučeno špičkami v oboru.“ Lilly se přiblížila a hodila před něj talířek s jablečným závinem. Mack ho okamžitě zhltnul. „To se nedá,“ utrousil smutně.

28. června vyšla první epizoda Bistra U Šilhavý kočky. Ten den mělo Bistro přesně 0 čtenářů. Dnes je 12. září. Venku je 37 epizod a u jednoho stolu v Saframentu už sedává 75 sledujících. Není to dav. Ale je to začátek. Věřím, že specifický humor Bennyho, Macka, Lilly a spol. může bavit mnohem víc lidí. Jen o Bistru zatím jednoduše nevědí. Tak je zkusme najít. Jestli znáte někoho, kdo má rád krátké povídky, chlapské iluze, absurdní debaty a humor trochu nakřivo, pošlete ho do Bistra. Místo u stolu ještě máme.

37.Depka V osm patnáct už seděli U Šilhavý kočky na svých místech: Benny, Mack a dvě kávy. Mack počkal, až Lilly zmizí uvnitř bistra. „Asi mám depku,“ hlesl. Vytáhl lžičku ze šálku a zadíval se na protáhlý odraz svého obličeje. Benny chápavě kývl a krátce Mackovi stiskl paži. „Hnusný počasí,“ ulevil si Mack. „Jo. Hnusný,“ přitakal Benny. „Blbý lidi.“ „Samý ksichty.“ „Práce na hovno.“ „K čertu s prací.“ „Ptáci řvou.“ „Zakázat je všechny.“ Mack se zarazil. „Hele, Benny. Co to děláš?“ „Pomáhám ti.“ Mack rozhodil rukama. „Ty vole, už ani ta depka není, co bejvala.“

36.Půl plantáže Bylo osm patnáct a pajdavá Lilly přinesla kávu. Když odcházela, hodila jim na stůl kartičku. Benny po ní sáhl. „Každé desáté kafe je zdarma,“ četl. Mack svraštil čelo. „Každé desáté?“ Benny přikývl. Mack vytáhl z kapsy mobil. Několikrát přejel prsty po displeji a pak zvedl hlavu od čísel. „To je tisíc kafí grátis. Lilly nám dluží půl kávový plantáže.“ Benny otočil kartičku a přelétl pohledem drobná písmenka. „Tak to máš co dělat. Platí to jen do zítřka.“

35.Lilly je dáma Bylo osm patnáct. Bistro U Šilhavý kočky se zaplnilo štamgasty. Pajdavá Lilly položila na stůl tácky s kávou a odešla. Za ní se táhla výrazná vůně levandule. Mack ji nasál nosem. „Paříž. Město lásky, elegantních žen a luxusních parfémů,“ prohlásil znalecky. „Francouzský parfém?“ podivil se Benny. „Lilly. Ta, jež v sobě dovedně ukrývá dámu z vyšší společnosti,“ pronesl Mack zasněně. Benny zvedl podšálek a přičichl k němu. Z otevřeného okna k nim dolehl Lillyin hlas. „Tome, ten čistič funguje! Už to na hajzlech nesmrdí.“ Bennyho hrneček zařinčel o stůl.

34.Bílý jed Bylo osm patnáct a Mack s Bennym se pohodlně usadili na židlích. Pajdavá Lilly položila na stůl šálky s kávou a vedle nich cukřenku. Mack zvedl ruku. „Já nesladím.“ Lilly se zamračila a cukřenku shrábla zpátky. Benny překvapeně zvedl obočí. „Od kdy?“ „Právě začínám novou etapu života. Cukr je bílý jed!“ prohlásil Mack. Odněkud se ozvalo tiché kovové cvaknutí. Kolem prošla Lilly a k vedlejšímu stolu nesla obří větrník s vaječňákem. Mack polkl slinu a zaškemral. „Dej mi jeden, Lilly.“ Benny stiskl čudlík na hodinkách a ručka se zastavila. „Třicet šest vteřin. Dneska máš osobák.“

33. Smrt v přímém přenosu Bylo osm patnáct a pajdavá Lilly, unavená servírka z bistra U Šilhavý kočky, jim přinesla kávu. Mack se napil. „Bezva,“ zamlaskal. Pak jeho pozornost upoutal mravenec lezoucí po zábradlí terasy. „Vidíš ho?“ ukázal na něj prstem. „Jo. A?“ „Chudák. Jak se tady plahočí.“ „Hm.“ „Tolik práce ho čeká, chlapíka maličkého.“ „Hm.“ „Odsouzen k naprosté bezvýznamnosti,“ vzdychl si Mack. Náhle přiletěl vrabec a sedl si na zábradlí. Mravence sezobl a odletěl. „Slušný,“ ucedil Benny. Mackovi se zakalil zrak. „Krutá pomíjivost bytí.“ Benny usrkl kávu. „Aspoň už má po šichtě.“

32. Původ Lilly Bylo osm patnáct a do bistra U Šilhavý kočky se začínali trousit štamgasti. Pajdavá Lilly jim přinesla kávu. Benny se k ní naklonil. „Lilly, nikdy jsem se tě nezeptal. Odkud vlastně jsi?“ „Proč?“ ucedila Lilly. Mack se pousmál. „Pravda, Benny. Bylo by fajn to vědět.“ Lilly se zamračila. „Ale, Benny, to místo stejně neznáš.“ Benny se ušklíbl. „Hele, jak to víš? Co když jo?“ „Fajn. Když jo, máš kafe grátis.“ „A co když ne?“ „Potřebuju odčerpat septik.“ Benny se zarazil. „Aha. Tak tam to fakt neznám.“